Personalistika á la neziskovka aneb když je vše jinak (a dobře)

Když se personalista se zkušenostmi z velkých korporací vydá do neziskového sektoru, bude se občas velmi divit. A pak si položí otázku: nedělají to ty neziskovky lépe?

Poněkud uvolněnější atmosféra než ve velkých firmách...

Autor: Markéta Sirotková

Můj Rok jinak v Asistenci pokračuje a stejně jako ostatní grantisté, i já čerpám ze svého pobytu v neziskovce nové cenné zkušenosti, principy práce, které by našly efektivní uplatnění i v rámci komerčního sektoru.

Mezi ně patří i způsob vedení výběrového řízení. A v čem je rozdíl oproti výběrovému řízení v komerčním sektoru?

Výběrového řízení se zde, v Centru pracovní rehabiliace,  v rámci všech kol pohovorů účastní celý tým, kam by ten konkrétní kandidát měl nastoupit, včetně vedoucího týmu a  ve druhém kole ředitelky organizace.

Nejprve mne napadlo, že kandidát se bude cítit při pohovoru jak na státnicích před celou komisí a bude vystresovaný.  Ale s ohledem na to, že se všichni zúčastnění celou dobu snažili o uvolněnou komunikaci, výsledkem byla v rámci možností pohodová atmosféra celého výběrového řízení. Na konci každého kola pohovorů se k jednotlivým kandidátům vyjádřili všichni členové týmu, vedoucí a závěrem ředitelka organizace a výsledkem byla volba kandidáta, který dostal od všech „zelenou“.

Musím konstatovat, že jsem byla překvapena vcelku jednotnou volbou kandidátů, ale posléze mi došlo, že to má logiku, neboť i stávající zaměstnanci Centra prošli stejnou formou výběrka a tedy jejich postoje a očekávání jsou navzájem v souladu. Vzhledem k tomu, že v průběhu mého působení proběhlo více výběrových řízení na různé pozice v rámci oddělení, ověřila jsem si, že výběrko, kde kandidáty hodnotí celý tým, je velmi strategický a efektivní způsob, jak vybrat toho nejvhodnějšího.

Chvála "zapadnutí"

Naše nové kolegyně výborně zapadly do týmu jak z hlediska pracovních, tak osobnostních charakteristik.  Neméně podstatný je i motivační faktor pro stávající zaměstnance, neboť každý člen týmu ví, že jeho názor je důležitý a v otázce výběrového řízení hraje nezanedbatelnou roli. Taktéž i pro budoucnost komunikace s vybraným kandidátem je tento princip výběrového řízení efektivní, neboť každý pak nese „zodpovědnost“ za svoji volbu a nemůže říci, že on by takového spolupracovníka nikdy nevzal.

Vzhledem k mým profesním zkušenostem v oblasti personálního řízení vím, že při volbě kandidáta se bere či by se měl brát v potaz jeho osobnost a tzv. „zapadnutí“ do týmu lidí, se kterými bude intenzivně spolupracovat.

Bohužel ve většině komerčních firem je prvnímu kolu přítomen pouze personalista a ve druhém manažer oddělení či úseku, kam se kandidát přijímá. V mnoha případech se  tak stává, že hodnocení  kandidáta není zcela objektivní, neboť  personalistovi chybí každodenní kontakt a komunikace se zaměstnanci týmu, tudíž nemůže mít detailní znalost „ducha“ týmu  a  není tak  jistota, že by tým nevolil jinak.

Někdo může namítnout, že na takový způsob výběrového řízení není prostor a čas, ale za výše uvedených okolností se domnívám, že se to rozhodně vyplatí.

Sama jsem asi nikdy  nepracovala v tak sladěném pracovním týmu, jaký aktuálně v Centru pracovní rehabilitace je. Panuje zde velká důvěra, otevřená komunikace a vzájemná spolupráce a to všechny přirozeně motivuje k odvádění  velmi kvalitní práce.  Musím říci, že se mi na konci roku bude z této sehrané jednotky těžko odcházet.

Závěrečné heslo mého blogu tedy zní: Nechme v rámci možností prostor ve výběrovém řízení i případným spolupracovníkům nového člena týmu, vyplatí se to!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan janrybar Rybář | čtvrtek 13.6.2013 15:13 | karma článku: 14,75 | přečteno: 1291x