Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst?

Vyrábím marmelády. Už roky. Prý jsou dobré, říkají kamarádi. Každý rok jich víc a víc rozdám a pořád se na některé nedostává. Piluji receptury, barvu, texturu, konzistenci. Zbavuji se všech zlehčovadel. Odpěnit a zahustit umím bez chemie a přidaného pektinu. Vyhýbám se bílému cukru, nechutná mi. Používám třtinový.

Autorka: Lenka Wimmerová

Experimentuji s ingrediencemi. Letošní rebarborová s domácí kandovanou bio citronovou kůrou a skořicí je famózní. Samochvála není sexy, ale já si za tím zkrátka stojím. Už si u ní kdekdo pomlaskl. V rámci Roku jinak pracuji pro regionální rozvojovou neziskovku, tak co takhle rozvinout i tento mnohaletý koníček a posunout se o krůček dál?

Těžko předpokládat, že bych se vařením marmelád mohla živit. Ale o víkendech bych je na trzích snad prodávat mohla, ne? To přece nemůže být tak těžké.

Živnost na výrobu potravinářských výrobků získá člověk snadno. Není vázaná, prostě zajde na příslušný živnostenský úřad, zaplatí menší poplatek a zaregistruje se.

Ale.

Pak to začne. Abych mohla svoji pidivýrobu posunout o krůček dál - tedy k prodeji na farmářských trzích, musím mít schválenou výrobnu.

A už  si píšu dlouhý seznam:

Hygienická stanice, stavební úřad, požárníci, státní zemědělská a potravinářská inspekce. Všechny obvolávám,  zjišťuji. Nejprve musím na hygienickou stanici.

V naší domácí kuchyni, kde jsem doteď vařila, vařit nemůžu. Musím mít od zbytku domácnosti jasně - rozuměj dveřmi v samostatné místnosti - oddělenou výrobnu.

Mám velký statek, místa je dost. Vyděluji starou wagonzimmer -pětatřicetimetrovou místnost s vysokým stropem a vjezdem pro vozy, ze kterého bude krásné velké půlkruhové francouzské okno, aby dovnitř mohlo světlo.  Využiji stará prkna a stoly, které zrestauruji. Položím starou dlažbu a udělám si krásnou velkou kuchyni ve francouzském stylu, po které jsem vždy toužila.

Mám nakreslený základní projekt a usedám proti paní na hygieně.

Přivolá další dva kolegy a celou mou vizi mi smetou ze stolu.

Krásný velký prosvětlený prostor neodpovídá základním hygienickým požadavkům na zpracování ovoce. Francouzské okno je nepřijatelné, musí za ním být zádveří, aby dovnitř nemohlo nafoukat listí. Je jim jedno, že mi tím zničí vydatný přísun denního světla. Zářivky jsou prý taky fajn.  Žádné staré dřevo není přípustné. Jakožto ani stará dlažba. A navíc, jestli chci zpracovávat červenou řepu nebo jinou kořenovou zeleninu, což já chci, tak mi jedna místnost stačit nebude, byť by byla sebevětší. Potřebuji oddělenou oplachovací místnost, kde si zeleninu předčistím. Tedy další příčka, další dveře. Z krásné kuchyně se pod jejich instrukcemi stává rozkamrlíkovaný bíle okachlíkovaný zářivkami zalitý prostor s elektrickými sušáky na ruce, přehršlí dřezů a umyvadel. A to jsem ještě nebyla na stavebním úřadě ani u požárníků...

Namítám,  ještě s úsměvem, že chci jen prodávat ručně dělanou domácí marmeládu na trzích, že mi nejde o velkovýrobu, nechci se stát fabrikou.

Bohužel, vstupní investice v řádu statisíců nutné pro předpisové prostorové řešení jsou nejen pro mne, ale i pro starý neoklasicistní statek devastující.

Zdá se mi to nebo ta jiskra v oku všech tří úředníků odráží skutečnou vnitřní radost z toho, jak mě dostali? Shovívavě se usmívají mé bezradnosti a zklamání a přejí mi (nelze přeslechnout sarkastický tón) hodně štěstí.  Těžko popsat míru vnitřní frustrace, která člověka v tu chvíli prostoupí. Tak se ptám, jestli je to těší, takhle lidem komplikovat život. Na konfrontaci zřejmě nejsou zvyklí. Ohánějí se směrnicemi EU a já zase tím, že vše je o lidech, kteří ty hloupé směrnice mohou ohýbat ve prospěch lidí a nikoli lidi ve prospěch hloupých směrnic. Situaci si tím samozřejmě neulehčuji. Milá paní, smiřte se s tím, že určité věci prostě nejsou možné. Dodá smířlivě jedna z dam.

Večer skypuju s kamarádkou z Londýna. Popisuji zážitky z hygieny. Ona se diví. Víš jak je to tady? Tady jdeš na úřad, nahlásíš, že chceš vařit marmelády nebo péct koláče nebo sušenky nebo cokoli a oni se přijdou podívat na tvou kuchyň a když v ní nemáš zvířata a není špinavá, tak ti to dovolej‘. Zaplatíš padesát liber a můžeš začít.

A tak se ptám, proč my v Čechách nemůžeme také pomalu růst? Žiji Rok jinak v kraji s velkou nezaměstnaností a jsem si jistá, že kdyby to bylo tak jednoduché, jako v Anglii, spousta žen a možná i mužů by něco pekla nebo vařila a na stále se rozmáhající trhy zamířila se svými výrobky. Lidé by si přilepšili.  Třeba by jejich výrobky šly na dračku a oni by mohli pomalu a opatrně investovat a zvolna růst. Podle svých sil a možností rozvíjet výrobu. Z domácí kuchyně by si nejprve ověřili, jestli to jde bez velkých investic, kterých se spousta lidí logicky bojí. Komu by se taky chtělo místo investic do vlastního pomalého růstu prostřednictvím úroků (u nás mnohonásobně vyšších než v Anglii) krmit pomyslná břicha bankéřů.  Abyste mohli splácet statisícovou půjčku na výrobnu, musíte dělat velký obrat. Nemůžete růst pomalu. Musíte vyrůst překotně.  Překotný růst nebývá dobrý. Plodí šunty a kazívá původní ryzí záměr.


Tak proč nemůžeme pomalu růst? Ptám se znova. Vždyť jsme tím sami proti sobě. Bráníme rozvoji drobného podnikání, které by nejeden kraj tolik oživilo.

Kdyby  lidé mohli vařit, péct a prodávat svoje domácí laskominy, to by byla pestrost! Vydělali by nějaké peníze, které by zůstávaly  v regionu, ať už formou daní nebo obratu samotného a lidé by byli spokojenější, sebevědomější, tvořivější...

Kdybychom mohli růst přímo z kuchyně našeho domova, začaly by se dít věci! Otázka zní, komu to vadí? A proč? A kdy se začneme bránit? Nejen pitomým směrnicím EU (pozor, nejsem euroskeptik), kterým se třeba Anglie ubránit dokázala, ale také zlovůli místních úředníků, kteří je využívají k šikaně občanů místo toho, aby jim byli ku pomoci. Já totiž nevěřím, že přehnaná hygienická opatření zlepší kvalitu domácích výrobků. Věřím, že jim pouze zabrání dostat se za hranici domova. A to je to, o co tady někomu jde. 

Autor ilustrace: Daniel Špaček

Autor: Jan janrybar Rybář | středa 9.7.2014 18:56 | karma článku: 49,20 | přečteno: 98782x
  • Další články autora

Jan janrybar Rybář

Příběhy z Cesty domů: Nekonečná, vystupovat

Od té doby, co pracuju v Cestě domů, se mě často někdo ptá, co se mnou péče o umírající dělá, jak mě to proměnilo.

20.7.2015 v 17:28 | Karma: 16,79 | Přečteno: 755x | Diskuse | Ostatní

Jan janrybar Rybář

Poslední den roku, který byl jinak

Je poslední den roku. Pro někoho roku 2014, pro mne Roku jinak. Vstávám v pět třicet. Ne, že bych chtěla, ale psi mi skočí na hlavu a dožadují se svého: ranní procházky a jídla.

2.3.2015 v 15:19 | Karma: 13,85 | Přečteno: 622x | Diskuse | Ostatní

Jan janrybar Rybář

Chcete být užiteční?

Žiji, tedy jsem + pracuji a pomáhám = jsem užitečný. Jednoduchá rovnice, že? A jak ji naplnit?

15.12.2014 v 13:30 | Karma: 11,88 | Přečteno: 438x | Diskuse | Ostatní

Jan janrybar Rybář

Na záchodě jsme spolu ještě nebyli

Kdo by čekal, že tento blog bude věnován čistě holčičím záležitostem, mezi které doprovázení na toaletu bezesporu patří, zřejmě bude zklamán. A možná taky ne.

15.12.2014 v 11:17 | Karma: 18,16 | Přečteno: 1242x | Diskuse | Ostatní

Jan janrybar Rybář

O příbězích pamětníků a vzpomínkách na válku

Příběhy pamětníků války ožívají v podání dětí zapojených do unikátního projektu – a často to jsou opravdu silné momenty...

14.10.2014 v 10:09 | Karma: 15,26 | Přečteno: 670x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem

5. listopadu 2024,  aktualizováno  6.11 11:49

Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

6. listopadu 2024  14:46

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...

Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči

6. listopadu 2024  7:55,  aktualizováno  8:55

Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...

Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády

3. listopadu 2024

Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...

Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35

3. listopadu 2024  17:34

Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...

Skandál v srdci Afriky. Úředník měl v práci sex s ženami ministrů i neteří prezidenta

10. listopadu 2024  13:47

Rovníková Guinea řeší neobvyklý skandál. Úřady zjistily, že generální ředitel Národní agentury pro...

Za zdražením másla stojí mlékárny, zneužívají situaci na trhu, řekl Výborný

10. listopadu 2024  11:30,  aktualizováno  13:45

Ministr zemědělství a šéf lidovců Marek Výborný v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News...

V brněnské Plynárenské ulici explodovalo auto, žili v něm bezdomovci

10. listopadu 2024  13:32

V brněnské Plynárenské ulici explodovalo v sobotu před půlnocí osobní auto. Podle policistů se...

Končí kauza kočky přejeté rychlovlakem. Francouzské dráhy vyvázly bez pokuty

10. listopadu 2024  12:50

Francouzský dopravce nemusí platit pokutu za to, že loni odmítl opozdit vlak z důvodu kočky v...

  • Počet článků 34
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4280x
Obsah blogu koordinuje Jan Rybář, novinář (a absolvent programu Rok jinak), www.amaze.cz, www.janrybar.cz

Seznam rubrik