Po delší době musím přispět svým názorem do diskuse. Jsem velice rád, jak dopadly letošní volby do poslanecké sněmovny. Jsem rád, že k volbám přišla zodpovědnější část voličů, kteří zvolili variantu omezování výdajů státu a dali prostor k vytvoření koalice z rozumnější a zodpovědnější části poslanecké sněmovny. Jsem rád, že voliči kroužkováním dostali do sněmovny (snad) poctivější poslance třeba i ze zadnějších pozic na kandidátkách. Jsem moc rád, že se do PS dostaly i nové politické strany a ty staré - zprofanované dostaly alespoň mírný, morální pohlavek a výstrahu.
Osobně jsem plně přesvědčen, že nastolení kurzu šetření státními výdaji je jediná správná cesta, jak předejít budoucím ohromným problémům nadměrně sociálního státu. Poslouchám v TV rozohněné příspěvky sociálnědemokratických poslanců, kteří kritizují vládu za to, že chce šetřit. Oni by na jejím místě dávali každému, kdo by si jen řekl a údajně by to mělo prorůstový vliv. Nikoliv, přivedli by jen hospodaření státu na buben.
Velice doufám, že budu moci být po dlouhé době hrdý na to, v jakém státě žiju. Doposud jsem tuto hrdost neměl. Styděl jsem se za naše politiky. Styděl jsem se za to, jak bujela korupce, jak pro politiky byl přednější vlastní prospěch před prospěchem nás všech. Chci být optimistou a věřit, že náš stát má nakročeno k lepším zítřkům. Je to možná přílišný optimismus v dnešní velice krizové době. Ano, i na mne krize doléhá. I já pociťuji snížení poptávky po mnou nabízených službách, ale chápu, že to tak musí být. To co prožíváme je jen krize z nadvýroby, krize z nadbytku všeho, co nás obklopuje. Nebojujeme o život tím, že bychom měli hlad a podobně. A dokud nejde o život, tak jde o .......
Nebo snad ne?
