Také si myslím, že Kalousek má nakradeno

Podle dnešní zprávy na idnes podnikatel Jančura prohlásil, že Miroslav Kalousek „si s velkou pravděpodobností nakradl hezké miliardy“. Kalousek prý reagoval trestním oznámením pro pomluvu šířenou tiskem.

Veřejně tu tedy prohlašuji, že si i já myslím, že si Miroslav Kalousek s velkou pravděpodobností nakradl hezké miliardy.  (Myslím toho ministra. Znám totiž dva, jak říkal Švejk, a ten druhý je slušný člověk.) Dal bych to tisknout, ale je mi líto peněz.

Licoměrnost ministra Kalouska skutečně překračuje hranice vkusu i v rámci české politiky (a to je hranice zatraceně nízko položená). Připomeňme jak v poměrně malém začínal s padáky a dalšími výhodnými nákupy na Ministerstvu obrany (podoben inkarnaci Mila Minderbindera), aby se vypracoval až k mnohamiliardovému okrádání českého státu například ve věci ekologické megazakázky.

Je šokující (jakkoliv zároveň příslovečné), pokud takový člověk prohlašuje, že „vždycky stál na straně podnikání bez korupce a korupční jednání v jakékoliv podobě považuje za odporné“, a napadá slušné lidi. Nejde přitom jenom o tenhle případ. Namátkou přidejme fyzickou inzultaci onoho mladého muže, který měl odvahu říci Kalouskovi do očí, co ostatní říkají jen veřejně, nebo označování Věcí veřejných za „slizké a odporné“. (Jakkoliv mi lavírování této zkrachovalé strany také nekonvenuje; od koho se ale tenhle styl naučila? Vzpomeňme třeba Kalouskovo vyjednávání s komunisty, kterým zasadil poslední ránu potápějící se KDU-ČSL.)

A tak tedy ještě jednou a do třetice opakuji: také si myslím, že Kalousek má nakradeno. A jestli na mne nepodá trestní oznámení, zažaluji ho pro urážku na cti, protože tím řekne, že jsem méně významný a veřejně známý, než podnikatel Jančura. Quod non.