Existuje cikánská otázka?

Starosta Nového Bydžova před několika dny vydal šokující prohlášení. „Poslední kapka nenávisti občanů k cikánům přetekla. V minulých dnech byla v Novém Bydžově znásilněna dívka cikány při cestě od autobusu, a to v centru města.“ Pak následuje líčení rozhořčení „občanů“ (to jsou ti bílí) nad nepřijatelným chování „cikánů“ a popis opatření, jež budou k ochraně „občanů“ učiněna.

Prohlášení, jež starosta vyvěsil na úřední desce svého úřadu, se dostalo značné publicity (např. tady http://www.lidovky.cz/starosta-noveho-bydzova-se-pustil-do-cikanu-otravuji-kradou-znasilnuji-1or-/ln_domov.asp?c=A101126_160222_ln_domov_hs ) a zároveň podivně nepatrné reakce, jež se většinou (třeba tady: http://www.reflex.cz/clanek/dokument/39530/rasova-valka-v-novem-bydzove-kde-se-flaka-policie.html ) nese v duchu: no, říkat by to neměl, ale co má chudák dělat, ti Cikáni jsou opravdu hrozní.

O pár dní později pak byl publikován (zpráva tady: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/stem-vetsina-lidi-nechce-zit-v-jedne-zemi-s-narkomany-nebo-romy/567893 ) průzkum STEM, podle kterého „většina lidí nechce žít v jedné zemi s narkomany nebo Romy“. Zajímavý je tu komentář STEMu: "Není to tak, že by lidé, kteří mají negativní postoj, vycházeli z nějakých předsudků. Čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím častěji o nich hovoří jako o nepřizpůsobivé skupině populace," řekl vedoucí výzkumného týmu STEM František Bartoš.“ Agentura pak „doporučila, aby se oddělovaly projevy anticikánismu, které sdílí velká část obyvatelstva, od projevů xenofobie, rasismu a neonacismu, které jsou vlastní jen malé části populace.“

Celá tahle úvaha je od základu špatná a je pro naši společnost nesmírně nebezpečná. Není pravda, že by lidé, kteří zaujmou negativní postoj k Cikánům na základě vlastní zkušenosti, nevycházeli z předsudků. Není pravda, že by bylo možno rozlišovat „anticikánismus“ a rasismus. „Anticikánismus“ je rasismem. Zobecnění zkušenosti s příslušníkem nějaké rasy na můj postoj k rase jako celku je implicitně založeno na předsudku, že chování člověka je determinováno jeho rasou. Takový postoj je samou podstatou rasismu. Vytváří neodůvodněný předsudek, že jiný příslušník stejné rasy se bude chovat stejně právě vinou této příslušnosti.

Ministr vnitra si v této souvislosti postěžoval, že neexistují statistiky, které by říkaly, jaký je podíl Romů na kriminalitě, a že je přitom "mnohem nižší, než je předsudek této společnosti". Problém ale netkví v neexistujících statistikách a výši podílu Romů na kriminalitě. I kdyby se 99 % Romů dopouštělo kriminálního chování, zbývá tu 1 %, které neprávem odsoudím, zaujmu-li na tomto podkladě jakýkoliv postoj k Romům jako celku.

To, že rasový původ neurčuje v žádné znatelné míře chování člověka ve společnosti, naštěstí po hrůzách 2. světové války dokázala věda natolik přesvědčivě, že o tom již nikdo nemůže vážně pochybovat. Jakýkoliv postoj k rase jako celku (byť by byl třeba pozitivní) je založen na nespravedlivé lži.

Nechci tím v žádném případě říci, že v této společnosti neexistuje problém, který odhaluje jak chování zmiňovaného starosty, tak i citovaný průzkum. Není to ovšem cikánská nebo romská otázka, jak pohříchu stále častěji slýcháme (obávám se, že jakmile je taková otázka kladena, je již jen otázkou času, kdy se najde někdo, kdo pro ni navrhne konečné řešení). Je to otázka lidí vyrůstajících v určitém prostředí, bez ohledu na jejich barvu pleti. A má-li ta otázka v sobě něco rasového, pak jen to, že každý Cikán, ať je jakýkoliv, dnes musí čelit sociálnímu vyloučení. Nikoliv kvůli své rase. Ale kvůli tomu, co si o ní většina společnosti myslí a že si o ní vůbec něco myslí.

Jak ukázal zmiňovaný průzkum STEM, je tedy naše společnost v zarážející míře rasistická (a zajisté to ukáže i diskuse pod tímto postem). Právě proto je ale nezbytné, aby každý představitel tohoto státu, státu hlásícího se k rasové rovnosti a snášenlivosti, neúnavně vedl tento nepopulární diskurs. Ne, aby říkal Romové namísto Cikáni. Ale aby s plnou rozhodností odmítal připustit existenci jakékoliv cikánské či romské otázky a se stejnou rozhodností se pokoušel řešit tu otázku opravdovou: otázku sociálně znevýhodněných občanů této země.

Dokud toto nenastane, dokud budou moci starostové našich obcí zneužívat propůjčenou autoritu k takovýmto prohlášením, aniž by nejen byli potrestáni, ale aniž by byli alespoň vystaveni rozhodnému oficiálnímu odsouzení, nemůžeme vyřešit vůbec nic.