Názor na covid, že "je to jenom taková chřipečka", případně "není to žádná chřipečka" (podle toho, do jakého tábora se řadíte), nám už zcela zlidověl. Přitom jen málo lidí si uvědomuje, že vlastně oba názory jsou úplně špatně.
Problémem je samotný termín "chřipečka", a pro ujasněnou si na začátek řekněme pár faktů. Chřipka je nemoc, konkrétně virové onemocnění, způsobené viry z čeledi Orthomyxoviridae. Tři základní typy chřipkových virů se značují písmeny A, B, C, přičemž zejména vir typu A je pro člověka nebezpečný, jelikož často podstupuje tzv. antigenovou změnu, která mu následně pomáhá obejít vybudovanou imunitu člověka (ať už na základě prodělané nemoci, nebo následkem očkování) a opětovně ho nakazit.
Chřipka se velice rychle šíří, a proto snadno způsobuje lokální epidemie, nebo ve výjimečných případech i celosvětové pandemie. Mezi nejznámější z nich patří pandemie španělské chřipky po konci 1. světové války, epidemie asijské chřipky v 50. letech a hongkongské chřipky v 60. letech, ze současné doby pak prasečí a ptačí chřipka. Epidemie asijské a hongkongské chřipky měly kolem jednoho milionu obětí, počet obětí španělské chřipky se potom udává v desítkách milionů, některé zdroje jdou až k číslu sto milionů lidských životů.
Může se zdát, že chřipka už v současné době není velkým rizikem, zvláště pro mladší, zdravé jedince. Není to ale tak úplně pravda, jen jsme si na ta čísla více méně zvykli. Celosvětově je odhadována nákaza chřipkou u 5 % dospělých a až 20 % dětí. Roční průměrná letalita (smrtnost) na chřipku nebo v souvislosti s ní se potom uvádí na základě různých výzkumů mezi 5 - 20 případy úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Tomu odpovídají i statistická data v České republice, kde se počet úmrtí v souvislosti s chřipkou pohybuje kolem 1500 - 2000 případů ročně.
Tomu, kdo prodělal chřipku, o jejích projevech asi moc říkat nemusím. Horečky, při kterých máte pocit, že brzy vysublimujete, a přitom se třesete zimou. Bolest v krku, jako byste spolkli kyselinu v kombinaci s balíkem špendlíků. Celé tělo vás bolí, pořád spíte a vaším největším výkonem je půlhodinový výšlap na toaletu. Kašel, kvůli kterému se vám vyhýbá celá rodina. Chřipka rozhodně není něco, co bychom vyleželi za jeden večer a kdo ji jednou prodělal, nemá sebemenší důvod jít jí znovu naproti.
A dostáváme se zpět na začátek, k problému s názvem "chřipečka". Chřipka a covid toho mají mnoho společného - virová onemocnění s podobnými příznaky, které má schopnost zabíjet. Chřipka má kratší inkubační dobu a sériový interval (čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů), proto se rychleji šíří, covid pak může mít delší průběh, vážnější následky a jeho letalita je násobně vyšší. U lidí z ohrožených skupin je průběh covidu vážnější, na druhou stranu se zdá, že narozdíl od chřipky jsou děti proti covidu přirozeně imunnější. Chřipka a covid tedy jisté srovnání snesou. Ale rád bych se zeptal všech lidí, kteří používají pojem "chřipečka", co tím vlastně myslí?
Předpokládám, že tím je myšleno obyčejné nachlazení, které ale s klasickou chřipkou nemá mnoho společného. Když se zeptáte nemocného nachlazeného člověka, co mu je, často se dočkáte odpovědi "Nějaká lehčí chřipka." Ovšem nic jako lehčí chřipka není, a už vůbec ne nic jako "chřipečka". Hodně lidí si tento rozdíl neuvědomuje, a z něho nejspíše vzniklo chybné srovnání covidu s "chřipečkou". Když už tedy o něčem mluvíme, měli bychom si o tom zjistit alespoň základní informace. A pokud i potom chceme srovnávat covid s lehčím nachlazením, měli bychom konečně otevřít oči a rozhlédnout se kolem sebe. Svět není jenom místo na gauči před televizí.
Přeji všem pevné zdraví a setkání maximálně s tím nachlazením!
