Hamás = Palestinci

Nadpis je matematicky chladný, bezemoční, odtažitý, snad i trochu zkratkovitý, a pro některé nefér. Ale je to tak. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.

Je důležité zmínit, že narativ nadpisu je implikací, nikoliv ekvivalencí. Hamás je tvořen myšlenkami a činy generací Palestinců. Byla by ovšem chyba říkat, že všichni Palestinci jsou Hamás (nebo jeho příznivci.

Začněme Gazou. Tou je Hamás prorostlý skrz naskrz, ve všech úrovních společnosti, kontroluje všechny oblasti od vojenské správy a vnitřní bezpečnost přes mezinárodní vztahy až po školství a zdravotnictví. Úroveň toho všeho odpovídá úrovni Hamásu. Nesouhlasit zde s Hamásem prakticky nelze (čest vzácným výjimkám), ať už na základě permanentní propagandy, únavy z historického vývoje mezinárodní situace, nebo zkrátka ze strachu. Hamás tu není jen vládcem, ale životním stylem, životní vírou a jedinou nadějí do budoucna. Rakovina Hamásu postoupila již tak daleko, že pacient dávno zemřel, jen si toho nikdo na mezinárodní scéně nevšiml (nebo všimnout nechce). Cíl Hamásu je jen jeden - neexistence Izraele a Židů. Hrdý následovník a pokračovatel nacistických myšlenek.

Západní břeh Jordánu. Fatah je tišším a slabším bratrem Hamásu. Třebaže se může zdát, že jsou to protivníci, jedná se více o boj dvou pokrevních bratrů o vůdčí postavení ve společné rodině a ovládnutí zbytku příbuzenstva, než o boj nad filozofickými východisky řešení blízkovýchodního konfliktu. Jejich cíl je stejný, jejich vize společná - od řeky až k moři. Společná víra v zářnou budoucnost jediného národa na celém území je na stranách Hamásu i Fatahu stejně silná, jako víra, že zítra znovu vyjde slunce. Prostředky jsou jiné, cíl je stejný. A skutečnost, že je příjemcem nadstandardní celosvětové finanční pomoci, zatímco špinavou práci za něj odvádí někdo jiný, musí Mahmúda Abbáse přivádět do stavů nirvány.

Společná myšlenka. Političtí představitelé Hamásu a Fatahu nechtějí mír s Izraelem. Nechtěli ho v roce 1947, nechtěli ho v žádné historické etapě poté, nechtějí ho ani dnes. Chtějí destrukci svého mírumilovného souseda, který z jejich společné krajiny, jež nebyla ničím jiným, než holou pouští, vytvořil ráj. Po 76 letech je to jasnější než kdy dříve, a přesto se stále ze Západu ozývají hlasy jednotlivců i davů o utrpení Palestinců a zločinů Izraele. Hamás je obrazem velké části Palestinců, je zrcadlem jejich myšlení, které sami nechtějí nebo nemohou říkat nahlas. Hamás tvaruje dnešní Palestince stejně, jako generace Palestinců tvarovali dnešní Hamás. Dali mu moc a právo, aby je zastupoval a šířil jejich cíle. Žádná diplomatická slova západních státníků toto nezmění.

Izrael válčí proto, abychom se my mohli probudit ze sladkého snu o celosvětovém míru. Izraelci krvácí proto, abychom my poznali pravdu. Kolikrát už...? A kolikrát ještě...?