- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je libo maso s technickou solí? A že je u nás její použití zakázáno? Některým dovozcům to evidentně nevadí.Čt 24
Ač se to nezdá, české zákony patří v Evropské unii spíše k těm tvrdším. Podívejme se například na „populární“ prodlužování trvanlivosti potravin. Pokud snad někdo neví, jedná se o činnost, při které se z potraviny nejprve odstraní původní údaj o době trvanlivosti, a následně se na ni pomocí určitých, často poměrně sofistikovaných zařízení, natiskne či nalepí datum aktuální.
Pokud by se tak dělo na příkaz vedení obchodu, sejde se nám hned několik paragrafů. V první řadě § 209 Trestního zákoníku „Podvod“ a § 272 tamtéž „Obecné ohrožení“, oboje v organizované skupině. Taková činnost by za jistých okolností mohla vynést pachatelům i desetileté tresty odnětí svobody – ale nejspíš až poté, co jejich podnik dostane podle zákona o potravinách pokutu ve výši 3.000.000,- Kč.
On je zákon 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích vůbec docela zajímavé čtení. Stojí v něm například: „podnikatelem osoba, která vyrábí, s výjimkou fyzických osob provozujících zemědělskou prvovýrobu nezapsaných do evidence podle zvláštního předpisu, nakupuje, dováží nebo 110/1997 Sb. ve znění 281/2009 Sb. s úč. k 1.1.2011 skladuje potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu, a osoba, která s nimi obchoduje…“ To, přeloženo z právnické řeči do běžné češtiny znamená, že se tímto zákonem musí řídit i dovozce potravin, a pro dovezené potraviny platí navlas stejná pravidla jako pro tuzemské. Dovozce je přitom tím, kdo za vše odpovídá.
Potravinové doplňky jsou komplikovanou kategorií samy o sobě, ale jsem si skoro jistý, že například technickou sůl bych mezi nimi nenašel.
Znamená to tedy, že se v České republice nikdo nedopouští manipulace s trvanlivostí potravin či si zde nemůžete koupit potraviny „vylepšené“ technickou solí? Všichni víme, že neznamená.
Chyba přitom opravdu není v zákonech, ale v jejich aplikaci. Kdyby například ČOI důsledně plnila svoji oznamovací povinnost a předávala by závěry některých svých šetření přímo Policii ČR, začalo by být prodlužování trvanlivosti potravin nepoctivých prodejců značně „rizikové“.
Kdyby se jednáním některých producentů a obchodníků zabývala rovnou Policie (neboť toto jednání má, nemohu si pomoci, mnohdy přímo charakter organizovaného zločinu), začaly by podobné praktiky mizet.
A kdyby mnozí z nás jenom nemávali znechuceně rukou nad tím, že si koupili evidentně zkažený sýr či že jejich potomek na studentské brigádě celou noc přepisoval v supermarketu datumky, ale důsledně by každý takový šlendrián kritizovali, žádný obchodník by si takové jednání nedovolil.
V Bruselu se může sejít komise nejlepších právníků, vědců, a odborníků, která dovede formulovat možná o něco lepší zákony. Jejich dodržování už ovšem ani Brusel, ani OSN či nějaká budoucí „Rada galaktické federace“ u nás nezajistí. S tím musíme začít my sami. Myslet více na to, co jíme a připustit si fakt, jak zásadně ovlivňují konzumované potraviny naše zdraví.
Zdá se mi, že v poslední době o tom diskutuje a uvažuje mnohem víc lidí. To je smysluplná cesta. Rozhodně účinnější a lepší než vymýšlení
Další články autora |
Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...