Vymahatelnost práva a spravedlnost u nás

Pokud se občané dostanou do nějakých osobních problémů se svými sousedy, úřady anebo se dopustí nezákonného jednání , pak očekávají, že stát se bude jejich problémem zabývat rychle a spravedlivě. Chtějí fungující právní stát.

A pokud se lidé sami dostávají do problémů se zákonem, pokud sledují i počínání vlády a poslanců při rozhodování přijetí některých zákonů, pak se v případě kladném jejich důvěra v právní stát posiluje. V opačných případech dochází k nespokojenosti občanů s prací všech, kdo se mají postarat o rychlé a spravedlivé řešení jejich problémů anebo problémů ,které se týkají nás všech.

V posledních dnech si díky veřejnoprávní televizi připomínáme tzv. devadesátky, množí se různé reakce , ale jsou to ryze subjektivní náhledy na určité  časové možná i historické období našeho státu.

V dnešní době bychom se měli tvářit, že jsme se již dostatečně ponaučili a že vše již funguje jak má. Ano, v určitých oblastech např. v podnikání v oblasti tzv. volné zábavy již není takový boom , ani banky nevnucují úvěry podnikatelům, ale v mnoha oblastech našich životů se stav moc nezměnil.

V oblasti trestního zákona nedokázali poslanci a vláda od roku 1989 zpracovat a schválit nový trestní řád. Neustále je pouze oprašován ten starý z roku 1961.

Jen ti,kdo s ním přijdou do styku , tedy jak profesně anebo jsou účastníky trestního řízení , jsou v obraze. A je také zapotřebí zdůraznit, že některým profesionálům působících v oblasti trestního práva vlastně tento stav vyhovuje.

Občané vůbec ani netuší, že se o jejich osudech rozhoduje dle právního předpisu 60 let starého. Ono by to nebylo nic zase tak špatného , pokud by se jednalo o zákon, jak se říká v době jeho přijetí nadčasový. Bohužel nebyl. Naopak vycházel ze sovětské předlohy a základní zásady trestního řízení, tedy jak má postupovat policie, státní zástupci a soudy, když vyšetřují občany, kteří se dopustili trestného činu. Jen kladu řečnickou otázku , domníváte se , že v roce 1961 byla snaha tehdejších zákonodárců  přijmout zákon ryze demokratický, s apelem na dodržování práv občanů více než na zájem tehdejšího socialistického státu, který lidem říkal, jak se mají chovat, který nadřazoval státní majetek nad osobním vlastnictvím apod.?

Připouštím, že tento starý trestní řád byl za ty léta několikráte novelizován , tedy opravován, ale to rozhodně neřeší stav, který autor tohoto zamyšlení uvádí. Stav, kdy stát stále má určitou převahu nad člověkem, nad osobou stíhanou za spáchání přečinu nebo zločinu. Ale jedním dechem uvádím, že stejně tak ani práva poškozených nejsou na patřičné úrovni chráněny. Výsledkem je současný stav v této oblasti našich životů. Čekáme naprosto zbytečně dlouho na vyšetření některých kauz a především množí se počet případů, kde se nerozhoduje  spravedlivě.

Také je třeba zdůraznit, že s tímto trestním řádem pracuje řada soudců, státních zástupců a obhájců, jejichž myšlení je již dalo by se říct , nové, moderní a demokratické. Ale stále tím se nedá omluvit práce nekvalitní, snaha dostat člověka před soud bez dostatečných důkazů a odsuzovat mnohdy neviné oběti anebo odsuzovat daleko přísněji než by bylo zapotřebí. A zase je nutno také ukázat i na opačný efekt – řada kauz je tzv nedotažených a předávaných soudu ve stavu, kdy soud rozhodne o zproštění viny neboť zkrátka nejsou důkazy anebo existují ve spise takové rozporná tvrzení, že na jejich podkladě se zkrátka nedá rozhodnout.

Je dobře, že máme řadu vysoce kvalifikovaných soudců i státních zástupců a to na všech úrovních , neboť jak se někdy říká, tihle lidé ještě stačí svou kvalitní prací přesvědčit i nás občany, že právo funguje a spravedlnost taky.

Aby bylo zcela jasno. Zmiňoval jsem devadesátky. Právní rozdíl mezi devadesátými léty minulého století a dnešní dobou prostě nikdy neexistoval a platí stále , že zákony platí a mají se dodržovat.

Je však smutné, když se o vašich osudech rozhoduje dle starých pravidel, v duchu dob daleko přednormalizačních a na základě zákona navazujícího na trestní ugalovnyj porjadok z 50. let minulého století. 

Proč to až takto dramaticky sděluji ? Protože před volbami je neustále od politiků napříč politickým spektrem slyšet , jak zvítězíme ve volbách, začneme pracovat na přijetí nového trestního řádu. A po volbách ? Chápu , že vítězové voleb mají najednou plno jiných úkolů. Stačí ještě tzv sestavit pracovní tým pro přípravu nového trestního řádu a… to je všechno. Pokud by se nyní nové vládě podařilo postoupit dál a konečně představit nový trestní řád, obávám se , aniž bych chtěl být špatným prorokem, že  trestní řád bude představen jako velký politický úspěch,ale odborně bude nikoli na vysoké úrovni splňovat požadavek kvalitního demokratického pravidla, ale bude zkrátka  vytvořen odborníky, jejichž znalosti nepopírám, ale z praxe se v něm mnoho dobou požadovaných změn

Již nyní máte příležitost sami sledovat, kolik kauz týkajících se podnikání, úvěrů, dph , daňových úniků apod.  dostane k soudům po mnoha letech vyšetřování a následuje mnoho měsíců někdy i let souzení a výsledek ? Soud skutečně někdy až odvážně přijde k závěru, že nemá vlastně co soudit, že nejen že nejsou ve spise žádné důkazy prokazující vinu, ale dnes se ukazuje, že soudy se již nebojí konstatovat, že to co se dostane k projednávání není vůbec ani náhodou porušením zákona a že se o žádný zločin prostě nejedná. Horší je ,ale pokud se dostane váš případ k někomu, kdo vyhoví předložené obžalobě a odsoudí vás, i když důkazy nehovoří o spáchání trestného činu.

Stát je povinen platit všem, kdo jsou souzeni a prokáže se , že jsou nevinní, nebo dokonce , že stíhání bylo nezákonné, odškodnění. Každý rok suma ,která jde ze státního rozpočtu, tedy z našeho, na odškodnění se zvyšuje. Kladete si otázku, zda je to v pořádku a nemělo by to být snad naopak ? Pochopitelně máte pravdu, není to v pořádku. A ptáte se, zda za zjištěnou nezákonnost a ztracené léta života a zničené rodiny a profese a podnikání stát platí adekvátní odškodnění ? Odpověď zní, ne.

A poslední otázka , proč by měl stát platit za někoho , kdo udělá nekvalitní práci a někdy i prokazatelně postupoval nezákonně ? Protože stará právní pravidla vůbec se nedotýkají těch, kdo udělají zmetek. Dnes je těch zmetků již hodně a nechceme přece , aby jejich počet narůstal. Je to však úkolem všech vysokých funkcionářů v justici, aby přistupovali ke svým podřízeným i v duchu medoví doby a neschovávali se stále za zastaralá pravidla, kdy jejich jedinou reakcí je odpověď, my za to neneseme odpovědnost, měli jsme pouze jiný právní názor. Uspokojivé řešení se dočkáme, až se změní základní zásady celého trestního procesu. Až se nikoli zvýší pravomoci státních zástupců tedy státu, ale až se zvýší míra kontroly nad jejich prací. Proč např. v USA jsou prokurátoři na určitých úrovních voleni přímo občany ? Taková přímá volba je důvodná , prokurátor přece jak v USA , tak i u nás plní roli státu a odpovídá za to, že spravedlivého potrestání se musí dočkat každý, kdo jednoznačně a prokazatelně porušil zákon. A pokud lidé sledují, jak jsou hájena jejich práva konkrétními prokurátory, pak je znovu zvolí, anebo dají šanci jinému.

Ještě na jednu věc je nutné poukázat. Dnes se spousta skutečných podvodů především v ekonomické oblasti, vůbec nedostane k soudům, pachatelům se podaří uniknout spravedlnosti.  Proč ? Mimo jiné proto, že stát nestačí stíhat skutečné zločiny a zločince neboť se ztrácí čas řešením tzv diskutabilními trestnými činy, které nakonec soudy ani nepovažují za porušení  zákona.

Tento článek se zabývá problematikou,která se skutečně dotýká nás všech a to bez rozdílu. Posoudit co je a co není trestným činem není až tak složité , jak se dozvídáme z úst některých představitelů justice.  Ono totiž stačí konečně přijmout moderní trestní řád, který by i těm kdo dnes si pletou prezumpci neviny s prezumpcí viny, jasně řekl, že existují-li pochybnosti v důkazech, pak nezbývá než i skutečného pachatele musí osvobodit. Změna zákona tedy sama o sobě nic nezmění, ale pro mnoho soudců , státních zástupců , policistů i obhájců by to znamenalo konečně více myslet na dodržování práva občana na jeho obhajobu, znamenalo by to rychlejší a kvalitnější vymahatelnost práva a více spravedlnosti.

Další pokračování se bude věnovat konkrétními ukázkami, co je dnes v trestním řízení možné považovat za zastaralé a špatné a jaká je představa změn.