Unser Královec in Ostpreussen

Plány na čechizaci Královce nabývají konkrétní podoby. Nejvyšší čas zapojit se také. Jest to úkol nejen ekonomický, ale i národnostní. 

Návrhy, jak využijeme náš nový, 15. kraj, utěšeně narůstají. I já tedy přicházím se svou troškou do mlýna.

Češi té oblasti cudně říkají "Královec". Je to hlavní město Východního Pruska. Připojili jsme tedy část Pruska.

Hrad "Královec" byl založen jako castrum de Coningsberg in Sambia. Jmenuje se tedy "Královec" asi jako je München "Mnichov" nebo Praha "Prag." Přslušnost k České republice jsme odvodili od pojmenování podle českého krále Ottakara II., českými historiky nazývaného Přemysl Otakar II., protože jméno Otakar jim zní příliš germánsky. A vskutku: Matkou Přemysla Otakara II. (1233-1278), "krále železného a zlatého" byla Kunigunde von Stauffen, Kunhuta Štaufská (1200-1248), dcera německého otce a byzantské princezny. Otakarovou mateřštinou tedy byla němčina. 

Stejně tak bychom těžko nalezli nějakého významného Čecha, který by se v Královci narodil, nebo tam byť i jen žil. Významnými rodáky totiž jsou: 

Hieronymus von Stein

Georg Friedrich von Kleist

Immanuel Kant

Leopold von Puttkamer

nebo Jürgen Detleff Kuckein.

Nemusíme vymýšlet legrační české názvy východopruských obcí. Všechny mají svá původní německá jména. Můžeme tak názorně ukázat, že to myslíme jako země, která ratifikovala Evropskou chartu menšinových a regionálních jazyků vážně a zavést dvojjazyčnost česko-německou.

Oblast je ekonomicky a sociálně naprosto zdevastovaná - asi jako naše vojenské újezdy. Vlastnická práva veškerá žádná, místní střední třída bez významná, podnikatelská základna mizivá. Začít tedy musíme:

- privatizací veškeré půdy včetně lesů. Koncept Lesů ČR se neosvědčil. Jedině tak vznikne životaschopné zemědělství. Protože "Benešovy" dekrety jsou už vyhaslé, bylo by gestem dobré vůle nabídnout část půdy sudetským Němcům a východním Prusům a jejich potomkům,

- zavést daňové prázdniny na deset let pro všechny živnostníky. Chyby, kterých jsem se dopustili v pohraničí po roce 1945 (národní správcovství, státní statky, likvidace živnostenstva) se nesmějí opakovat. I tak potrvá nejméně jednu generaci, než vznikne životaschopná ekonomika.

- z přístavu vytvořit svobodnou bezcelní zónu, kde nebude platit ani český zákoník práce (kolikrát jste slyšeli: zaměstnal bych na 2-3 hodiny Ukrajinku, ale jsem ve firmě sám a za tu byrokracii mi to nestojí. Raději jí to dár načerno, kde je chyba? U toho živnsotníka?), ani sociální síť, ani tam nebude mít přístup celník nebo finančák, tito hrobaři naší ekonomiky (Kolikrát jste slyšeli: Koupil jsem zrušenou pálenici nebo chtěl bych vařit trochu piva, ale za tu buzeraci od státu to nestojí?)

- těžko si můžeme představit, že má smysl, aby tam obíhala Česká koruna, když z jedné strany je Litva s Eurem a z druhé strany Polsko se Zlotým. Naše České Prusko tedy bude první oblastí České republiky, kde bude zavedeno Euro. 

- dovoz pečiva z Penamu a od Odkolka a  výrobků podobných oligopolních subjektů do východního Pruska zakázat,

- na zavedení funkčního soudnictví, vymáhání smluv a splácení dluhů bych si najal nějaké odborníky ze Švýcarska.

Výčet není úplný. Jistě přijdete s mnoha dalšími nápady a přispějete tak k tomu, že České Prusko bude výspou prosperity na Baltu.