Jaké jsou překážky našeho ekonomického růstu?

Hrubý domácí produkt neroste dostatečně, protože domácnosti omezují spotřebu, největší to položku v hrubém domácícm produktu. Když roztočíme spotřebu, zbohatneme? 

S číselným vyjádřením hrubého domácího produktu si můžeme různě hrát a zvýšit tak tento ukazatel, ku spokojenosti akademiků a vládních úředníků, ale cesta k prosperitě každého z nás to není. V běžné ekonomice není zásadní rozdíl, jestli HDP vzrostl 0 2%, nebo klesl o 3. Nám stačí stabilní měna.

Jaké jsou hlavní překážky růstu produktivity a bohatství?

1. Zákoník práce a vyhlášky s ním související: Už několik měsíců řešíme, jak to dopadne s novým režimem dohod o provedení práce. Zaměstnáváme studenty a krátké úvazky.  U některých hrozí, že překročí 300 hodin. U všech hrozí, že se bude kontrolovat. Malá firma s externí účetní musí obětovat další 2 dny na administraci a připravit se na delší čas na kontrole na sociálce. Tu a tam potřebujeme na 2-3 hodiny lektora z Polska nebo Německa. Administrativa spojená s takovým úvazkem je třikrát delší než samotný úvazek. Raději jim to dáme z vlastní kapsy. Co tím chci říct: Byrokacie spojená s trhem práce je děsivá. evropská i česká. Je zásadní překážkou pružnosti pracovních sil. A podle toho i trh práce vypadá.

Na každou blbost je vyhláška a řada jejích novel. Každý zrušený zákon je pro dobro této země a každý den, kdy vláda nebo parlament nevydají další dokument, by měl být svátkem.  

2. Příliš štědrá sociální síť a nároková ekonomika: Nikdo nemusí hladovět, bydlet pod mostem nebo umřít proto, že nemá na lékařské ošetření. Stačí s jen dojít na nějaký úřad a v podstatě celý život nemusím pracovat. Stát platí na děti, rodičům, školy,, nemocným, nezaměstnaným, invalidům, starobním důchodcům, matkám samoživitelkám, stát platí mnoho pracovních sil, které nepřinášejí téměř nic a noermální pracující chtějí alespoň nadprůměrnou mzdu. Přidali jsme učitelům a lékařům. Je jejich výkon vyšší? Jak potom máme získat lidi, aby pracovali v zemědělství, zakládali vlastní živnosti nebo pracovali v malých podnicích bez prémií, 14 mezd, home officů, sick days etc,?Chápu, že generace Z nebude dřít jako my, ale když nebudeme skoro nic vyrábět (jak dlouho se asi udrží výroba aut při nákladech vyšších než v chudých zemích), spláčeme nad výdělkem. 

4. Naprosto zoufalá, nevýkonná a pomalá česká byrokracie

Třeba kniha jízd: Když to vyprávím, smějí si na Západě. A takových případů jsou tisíce. Každou blbost musí projednávat nějaký úřad. Na zahradě vyrostl na divoko smrk a chci ho skácet. Musí se požádat město. To má na vyjádření 92 dnů a nějakou komisi. Musí být souhlas majitelů okolních nemovitostí a musí se za povolení zaplatit. Celé armády odborníků na formuláře a procedury se živí počínaje pověřenými obcemi třetího stupně přes kraje centrální úřady a specializované útvary pro evropské programy. Byrokacie je vždycky zoufalá, ale zdá se mi, že u nás obzvláště. Průkaz v mobilu: V Asii nikdy nenosím průkazy a doklady jinak než v mobilu. Platba mobilem. Na Filipínách nikdy neplatím jinak. Identifikace otiskem prstů a obličejem, komunikace se státem: To je kapitola sama o sobě. Sám jsem si zřídil občanskou datovou schránku dobrovolně a, pravda, s finančním úřadem, sociálkou, ale i s statními úřady komunikuji takto. Proč musí mít moje schránka takové komplikované jméno, nevím. Mám pozastavenou živnost, nicméně stát mi vytvořil další schránku jako OSVČ. Proč? Na co mám dvě?

S rostoucím věkem si uvědomuji, že nic nezněmím, ale alespoň to můžu říct: Vím, že generace Z se nebude tak huntovat jako my, ale když se zadlužíme a bude nás třetian Evropy, nikdo nás už jako Řecko nezachrání. A v jihovýchodní Asii čekají desítky milionů pracovitých a dílem i vzdělaných lidí ochotných pracovat za třetinu naší průměrné mzdy.