Školné a reálné postavení vysokých škol

V 18. století mělo "střední vzdělání" asi 4% obyvatel a vysoké méně než 1%. Dnes má 75% české populace ve věku 25-34 let maturitu a z nich 35% absolvovalo vysokou školu. To jsme se stali o tolik chytřejšími?

Včera jsem zachytil výpad proti guvernérovi ČNB za to, že údajně navrhoval školné pro humanitní obory (Okem Vladimíra Vokála, moderátora IDNES.CZ "Školné podle papaláše Rusnoka). Co přesně guvernér řekl, nevím. Externě ale učím řadu let na vysoké škole. Problém situace vysokého školství mě proto už dlouho tíží a zároveň si jako externí učitel mohu dovolit otevřeně říct svůj názor, aniž bych mnoho riskoval:

Ne. Nejsme chytřejší než za Marie Terezie. Když jsem studoval na gymnáziu, naše učitelka zpěvu nám ukazovala absolventskou fotografii z gymnázia v Kostelci nad Orlicí. Z celé třídy se jich k maturitě dostalo jen osm! Na jaké střední škole se to dnes stane? To už musí být extrémní lempl, aby neodmaturoval na poněkolikáté v září! Ani na střední škole, mimochodem, samotný růst platů učitelů fnancovaný pouze z veřejných zdrojů růst kvality vzdělání nezajistí. Protože učím v prvním semetsru, vidím dobře s jakými jazykovými (jak v češtině, tak v angličtině) a občanskoprávními znalostmi maturanti často přicházejí. Samozřejmě ne všichni. Ale troufám si říci, že vzdělanost plyne spíše z osobního zájmu toho kterého studenta, než z drilu jeho střední školy. 

A jak je to na školách vysokých? Vysoká školy jsou dnes v každém kraji a bobtnají. Mnohé z nich vůbec nedělají příjímací zkoušky, aby vůbec nějaké studenty získaly.  

Studenti si humanitního vzdělání neváží a v praxi je ani příliš nepotřebují. Chovají se racionálně. Buď se snaží dostat na nějaký Erasmus a užít si levného cestování (to pokládám ještě za nejlepší řešení), nebo jen čekají na příští přijímací zkoušky na vysněná práva nebo medicinu. Nebo jsou prostě jen zapsaní jako studenti a pracují v Alpách jako barmaninebo Sbírají jahody na Novém Zélandu. Po celou tu dobu jim platíme sociální a zdravotní pojištění, vytápme učebny, platíme proud, vodné, stočné, učitele i administrativu.

Je řada oborů, kde student přesně ví, kolik studiem získá (zubař, lékař obecně, právník), kde by se mohlo školné zavést hned. U technických oborů je v nepoměru náročnost studia a zodpovědnost a mzda co do výše a co do jistoty. Technické obory se uplatňují v soukromé sféře se všemi jejími riziky a nároky. Absolvent hmanitního oboru to má jakoúředník ve veřejné správě mnohem jednodušší.   

Argument, že školné zavání elitářtvím a nutí absolventy k "bezohlednému honu za jednoduchými penězi" mi připadá levicově extrémistický: Peníze nejsou jednoduché nebo složité, hezké nebo ošklivé. Za výdělkem se musíme honit všichni a musíme se smířit s tím, že jedne méně druhý více dělá práci, která ho občas nebaví, v kolektivu, který má i nepříjemné lidi apod.. Každému podle jeho potřeb a každý pracuje podle svých zálib, to nám slibovali v komunismu, když jsme byly děti.

Ale žijeme ve svobodné společnosti, ať si každý studuje, co chce, kde chce a jak dlouho chce. Nesmí se ale divit, pokud po ukončení studia nenajde práci a bude zadlužený. 

Školné by zcela jistě nebylo likvidační, spíše symbolické, ale hlavně by vzdělání nebylo zadarmo, nebylo by "bezcenné". .

Nakonec by těm z chudých poměrů mohl stát tu půjčku odpustit, pokud třeba pět let po vysoké škole nedosáhnou podle přiznání k dani určité výše příjmu. 

Efektem bude mimojiné i to, že počet studentů a tám i velikost vysokých škol klesnou a že vzroste tlak na kvalitu vysokoškolských učitelů (já tedy vypadnu) a tím i oprávněný nárok na to, aby jejich platy vzrostly. Dnes to je totiž často tak, že učitel raději zůstane kvůli platu učit na střední škole!