Schengenská hranice, selský rozum a německé pokrytectví

Jak funguje vnější schengenská hranice? Co dělají Řekové? Proč se nikdo nepozastavuje nad tím, že se najednou objeví uprchlíci na makedonsko-řecké hranici?

Jsem z německé menšiny, ale daně platím v Česku. Čechy, Morava a (tak často zapomínané) Slezsko jsou mým domovem. Přesto často sleduji, co se děje v zemi, odkud moji předkové v 16. století přišli.

V poslední době je to pokrytectví vrcholné politiky. Když vrcholila řecká krize, diskutovali němečtí politici otevřeně o tom, jaké chyby Řecko dělá a v čem lže.

Co se děje teď? Pro mě jako obyčejného člověka je nepochopitelné, že sice máme vnější schengenskou hranici, ale tu uprchlíci lehce překonají a najednou se objeví na hranicích Řecka a Makedonie. Když Makedonie, Bosna nebo Maďarsko omezí propustnost jen na uprchlíky ze zemí, kde je skutečně válka, nikdo neřekne, že je chyba Řecka, že se uprchlíci na makedonskou hranici vůbec dostanou. Proč se to Němci bojí říct (sedmdesát let po válce se ještě pořád bojí "být zlí"?)? Ochrana vnější schengenské hranice samozřejmě bude stát nějaké peníze a budeme tam muset posílat naše policisty. Evropská unie nás vůbec bude stát nějaké peníze a brzy už nebudeme dostávat žádné dotace. Každá veřejná správa nás něco stojí, v obci, kraji, v Praze i v Bruselu. Její přínos by ale měl být větší, než kdybychom ji neměli.

Základem jednotné Evropy je funkční vnější hranice na ostrovech Lesbu, Samu, Kou (ano, tak se Kos správně skloňuje) nebo Rhodu. Teprve potom máme řešit, co s uprchlíky.

Na rozdíl od většiny Čechů a zdejších bloggerů jsem velkým příznivcem sjednocené Evropy. Evropská vláda ale musí být praktická a funkční, včetně daní, policie a, aktuálně, hraniční ochrany. Jen tak lze udržet vnitřní schengenské hranice volné.