Poučení z rakousko-uherského vývoje

Vojevůdce naší armády, proslavené zejména jednotkami protichemické ochrany se na nemocničním lůžku probudil a poslal vojáky na pomoc Polákům k ochraně hranice s Běloruskem. Tak se má organizovat obrana schengenské hranice?

Obrana schengenské hranice nemůže záviset na přátelském gestu sousedních prezidentů. Musí být zajištěna centralizovanou armádou s jednotným vedením. Z toho plyne potřeba jednotné evropské armády. 

Za Rakouska před rokem 1918 českým vojákům, zagitovaným nacionalistickými předáky tolik vadilo, že museli poslouchat rozkazy v rakouské armádě v němčině, že se kvůli tomu nechávali i zavřít. Národnostní snahy nakonec úplně vyčerpaly střední třídy. Ty navíc ještě musely čelit konzervativním "feudálním silám" a ke konci války i bolševikům.  Proto svůj boj o svobodnou společnost tváří v tvář přesile nakonec liberálové vzdali a spokojili se s "národními státy".

Byla to velká škoda, protože české země se nestaly nejprůmyslovějšími regiony střední Evropy "za Masaryka", ale právě už "za Rakouska". Díky konkurenčnímu prostředí, velkému vnitřímu trhu a celkově příznivým rámcovým podmínkám. Dlouhou dobu jsme měli i zlatý standard, tedy dnešní terminologií stabilní měnu, a omezené celní bariéry. To o 1. republice říct nemůžeme.

Celkově vzato, kdyby se za Rakouska podařilo centralizovat stát tak jako ve Francii nebo ve Velké Británii, dočkali bychom se zcela jiné ekonomické úrovně, než máme dnes, totiž mnohem vyšší.  

Rakouská monarchie už se nevrátí, můžeme se ale z jejích chyb poučit.

1. je nesmysl ustupovat v každé ptákovině malým národům. Říšskou radu (parlament ve Vídni) nakonec blokovali haličtí Poláci, Češi i Italové. Desítky let se řešila práva národností. 

2. Pro řízení není možné tolerovat desítky úředních řečí. V EU stačí plně 3-4 pro všechny. 

3. Důležitá je jednotná daňová soustava a vůbec fiskální harmonie a netolerování výjimek pro jakoukoli zemi. samozřejmostí je jednotná měna na celém území.

4. Místním sultánům typu Orbán nebo Kaczynski je třeba odebrat pravomoci ve fiskální a soudní pravomoci, Kultura, školství a národopis mohou klidně na "národní úrovni" zůstat, ale soustátí musí mít silné jednotné vedení.

5. To musejí respektovat i velké státy, ne že bude některé věci určovat německý kancléř nebo francouzský prezident.

6. Zásadně je třeba omezit přerozdělování prostřednictvím národních vlád i EU a zredukovat agendu co do počtu i objemu peněz. Víte, že všechna rakouská "federální" ministerstva dohromady měla v roce 1913 700 úředníků? Tak málo nemá u nás, dnes v digitální době ani jedno ministerstvo.

Protože očekávám bouři nevole, nechám si další návrhy do diskuse.