O minimální mzdě, mzdách v průmyslu, platech učitelů, hasičů, poslanců nebo starobních důchodech se hovoří často, ale jak se této souvislosti změní hodinové sazby živnostníků, aby na trhu nastala rovnováha?
Pokud učitel nebo úředník nebo hasič vydělávají 45.000,- Kč, kolik si u takového zákazníka má říct řemeslník (např. instalatér za výměnu vodovodních baterií a sifonů) "za hodinu"? Dávám to do úvozovek, protože objednávka zpravidla neřeší, jak dlouho to bude řemeslník dělat, ale co má udělat.
Živnostník nemá žádnou mzdu. Zajímá nás, kolik si bere z peněz, které utrží pro svou potřebu, tedy "čistého". Učitelových 45.000,- Kč hrubého je asi 37.000,- Kč čistého. Předpokládejme, že to, co řemeslník naúčtuje, sestává z 50% z čisté osobní spotřeby, z 25% z odvodů a daní apod. (pojištění, certifikáty atd) a 25% režie (nářadí, pomůcky, pronájem skladovacího prostoru, odpisy auta, ale nikoli materiál, ten naúčtuje zákazníkovi zvlášť v plné výši).
Kolik hodin práce řemeslník "prodá" měsíčně:
Pokud počítáme 22 pracovních dnů v měsíci po devíti hodinách denně, je to 198 hodin, ale řemeslník neprodá všechny hodiny. Část stráví získáváním zákazníků a organizací času, nákupem, administrativou i na úřadech. Ne vždy prodá úplně všechny hodiny pracovního dne, hsou různé prostoje, výpadky, přesuny a rušení zakázek apod.. Řekněme, že z disponobilního pracovního času prodá tři čtvrtiny, to jest asi 150 hodin.
Má být čistý příjem učitele vyšší než instalatéra? Domnívám se, že ne, protože učitel je jen zaměstnanec. má svůj plat vždy jistý a neručí za riziko své práce celým svým majetkem. Řemeslníkovi nikdo mu "nezaplatí dovolenou". Po dobu, kdy odpočívá, prostě nemůže přijímat zakázky a mimo to musí příjem zakátzek omezovat už před volnem a po volnu zase trvá nějaký čas, než tržby naběhnou. Řemeslník musí přežít i kolísání trhu a pro takové případy musí mít rezervu. Řekněme, že by jeho čistý příjem měl být "jen" 48.000,- Kč.
A můžeme počítat: Víme, že čistý příjem může např. polovinou tržeb (viz výše: Čtvrtinu pojltí odvody a povinné náklady a čtvrtinu potřebuje na režie).
, takže 48.000 x 2 = 96.000,- musejí být tržby za měsíc. Vydělím je počtem prodatelných hodin, tj. 150:
96.000 : 150 = 640,- Kč za hodinu.
Nemá smysl, abychom tady rozebírali rozdíly v kalkulacích jednotlivých branží, rozdíly mezi regiony, ani tržby "načerno". Na podstatě problému nemění, jestlit to bude 580 na hodinu nebo 740. Prostě až si instalatér počítat 700,- Kč na hodinu, tak se nedivte.stoupat i fakturace řemeslníků. Celou situaci ještě zhoršuje, že být řemeslníkem není nijak lákavé a málokdo se do toho chce vrhnout. Nedostatčná nabídka řemeslnických služeb dále zvýší hodinové sazby.
Byli jsem na dovolené v Jižním Tyrolsku, Italové mu říkají Alto Adige, v nejbohatší italské provincii. Sedlák, u kterého jsme bydlelei, měl tři syny a pouze 18 hektarů půdy, převážně sadů a pastvin, pět krav a deset hostinských pokojů.
Ptal jsem se sedláka, jak vyřeší předání statku svým synům:
"Jeden se vyučil zedníkem. vede se mu dobře. Druhý se vyučil truhlářem a má vlastní dílnu, no a třetí zdědí statek. Italové z Říma přicházejí, ale ti studují rozmanité obory na univerzitách a potom zoufale hledají práci na úřadě."
