Kdy bude kapsa prázdná?

Žili, byli vesničané a měli celkem 180 krav. Najednou nastala nekonečná zima. Léto nepřicházelo a na polích se nic nerodilo. Dohodli se, že si vzájemně pomohou. Přešly dva roky a všech 180 krav bylo snědeno. Co dál? 

Státní úředníci se přou, kdy a jaká masívní pomoc má těm, které postihly covidové restrikce, pomoci. Říkáme, že životy a zdraví mají přednost před jakýmikoli penězi. A peněz je, zdá se, dostatek. To, že je peněz dostatek, zakrývá skutečnost, že za těmi penězi někde musejí být ty v perexu zmíněné krávy. Když ekonomika stojí, krávy se nepasou, netelí, ani nedojí, jen se neporážejí. V jistém okamžiku tak narazíme na tvrdou zeď reality:

Rádi bychom pomohli každému umírajícímu a každému na JIPce. Ale jak řekl jeden italský stařík už na samém počátku "pandemie": "Onemocnění covidem je zlé, ale chudoba a smrt hladem jsou zlé také".

Samozřejmě přeháním. Zemědělství je jedním z nejméně postižených odvětví a funguje vesele dál. Vepřového masa je dokonce v Evropě obrovský přebytek. Ale zemědělství dnes tvoří už méně než 5% ekonomiky. Více než 60% ekonomiky tvoří služby, a na ty pandemie doléhá velmi tvrdě. Čím déle budou trvat restrikce, tím blíže budeme okamžiku, kdy už prostě nebude z čeho pomáhat. Na počátku jsme říkali, že jsme ve válce. Prezident Macron to řekl patetickou francouzštinou:

"Nous sommes en guerre!"

Jsme-li ovšem ve válce, pak nejsme postaveni před otázku, jak zachránit všechny. Velitel divize i frontový chirurg moc dobře vědí, že všechny zachránit nemohou. Mají tu velmi těžkou pozici, že musejí rozhodnout, koho zachránit a koho ne tak, aby celkové ztráty byly co nejmenší. Jinými slovy:

- Má raději zemřít 20.000 lidí na covid nebo 80.000 lidí na rakovinu?

- Má zkrachovat 20% ekonomiky a zchdunout právě tolik domácností, nebo máme zadlužit další dvě generace? 

- Jistě. Náš dluh je nízký, proto může ještě dlouho růst. Řecký dluh je vysoký a stále není vyřešený. Jen jsme na něj zahlcení jinými katastrofami pozapomněli. Nedávno ale řecká úsporná opatření pochválil liberální člen nové německé vlády Christian Lindner. Řečtí politikové se mu vysmáli, že sice dluh neroste, dokonce klesá, ale celá společnost je jako mrtvola na intenzivce. Život se zastavil. Chceme také dojít do takové situace?

Jsem třikrát očkovaný, nosím roušku, dodržuji hygienická pravidla, ale jsem si vědom limitů, na jaké narážíme. Nevím, kolik by měli ostatní obětovat peněz na to, aby mě zachránili při životě.