Katastrální příčiny hlubokého socialismu

Málokdo asi pokládá www.cuzk.cz za napínavé čtění. Je to stránka Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Přece jen se tam však vedle klasicky komplikované úřední češtiny dá najít něco podstatného. Co asi?

Komunista Bubeníček je druhým nejoblíbenějším hejtmanem v Republice. Jak je to možné? Jak je možné, že severní Čechy, kraj s úrodnou půdou, výbornou dopravní polohou, kraj, který býval plný podniků a kvetoucích živností všech velikostí, je najednou krajem problémovým s vysokou nezaměstnaností a zblblým obyvatelstvem? Příčinu najdete na katastru.

Ukážu vám to na příkladu obce B. Na jejím katastru o výměře 833 ha bylo ještě ráno 9. května 1945 10 sedláků s více než 20 ha, 5 sedláků s 15-20 ha, 16 sedláků s 10-15, 17 sedláků s výměrou 5-10 ha a 23 usedlostí mělo méně než 5 ha. Ti s menší výměrou, ale i zcela rbez půdy byli zpravidla řemeslníci, jeden cestář, pár jich pracovalo na pile, řezník i všichni tři hospodští stejně jako oba mlynáři měli také vlastní pole. Sociální dávky nebral nikdo. Staří bydleli na výměncích.

Kromě jednoho druhorozeného syna z bývalé rychty neměl nikdo vyšší než základní vzdělání ve zdejší škole. Přesto v roce 1935 ve volbách nevyhrála Henleinova Sudetoněmecká strana, ale Bund der Landwirte (německá odnož agrárníků).

Jistě si nežili nijak skvěle, dřeli celý rok, neodpočinuli si ani v zimě káceli v lese dřevo a maso měli sotva jednou za týden. Nikdo neměl dvoje boty a košile musela vydržet celý týden. Přesto si našli čas na kapelu, dokázali se postarat o vlastní kostel, obě hasičárny a platit většinu platu obou učitelů a faráře.

Jakmile padl večer 9. května 1945, veškeré nemovitosti až na zdejší farnost přešly do vlastnictví Republiky československé. Co s nimi udělala? Podařilo se konečně chudým a druhorozeným Čechům z vnitrozemí pořídit si vlastní farmu a dál zkrášlit vesnici B.? Jak  vypadá katastr B. dnes?

Z 833 ha patří 74 Lesům ČR. Připočteme-li k tomu ještě majetek obce, farnosti a jednoho sociálně orientovaného spolku, je ve veřejných rukou 89% veškeré půdy. Jedné spřízněné osobě se podařilo od Pozemkového fondu koupit 43 ha. Na všech ostatních 54 trvale hlášených obyvatel tedy zbývá 9% výměry. Jsou to v podstatě jenom nějaké louky kolem majetku chalupářů.

"Soukromý" zemědělec tu není žádný. Samo spojení soukromý zemědělec je vlastně absurdní, protože neexistuje žádný veřejný zemědělec, že? Řemesla a samostatné živnosti žádné. Pracovní místa jsou jen v charitě nebo v sociálních službách onoho spolku, vlastně jediného zaměstnavatele široko daleko, ten také provozuje prádelnu, prodejnu, ubytovny a chráněné dílny.

Jak je v pohraničí zvykem, cesty jsou špatné a dopravní spojení komplikované a to i pro děti do školy ve městě, natož pro dojíždění za prací ráno tam a večer zpět. Pokud chce někdo mít práci, nemůže si to rozházet ani v Lesích ČR, ani ve spolku. Koho asi tak bude volit? Co to je za svobodu? Taková struktura často bývá v latinské Americe: občané sice jsou formálně svobodní, ale když je v okrese jediný latifundista, nikdo si proti němu netroufne. Co to je za tržní ekonomiku, když 80% všeho vlastní stát.

V tuto chvíli je jedno, že jedna národnost byla vyměněna za druhou. Podstatné je, že jsme nevytvořili druhé Rakousko s turistikou, kvetoucími usedlostmi, jimž stačí třeba i jen 10 ha na to, aby se solidně uživily. Vytvořili jsme vlastnický paskvil, kde vedle státu je majitelem už jenom nějaký velkopodnikatel, který si díky známostem a úplatkům skoupil třeba i několik vesnic, který tam vůbec nežije, ani nepodniká, jen kasíruje dotace na zatravněné plochy. To je katastrální příčina situace v "našem" pohraničí.