Je nulová DPH na knihy bohulibý skutek?

Předem svého blogu upozorňuji, že mně vyšly čtyři knihy a podle socialistické logiky bych měl nulovou DPH na knihy uvítat. Jak ale určím, které zboží má mít jakou sazbu DPH? 

Obyvatelstvo tloustne. Což takhle zvýšit DPH na curk nebo rovnou zavést na cukr jako nezdravou potravinu spotřební daň? A co exotické ovoce? Lidé si zvykli ho kupovat, místo aby si koupili tuzemská jablka. Obchodní řetězce dovezou všechno, co lidé chtějí. Clo zavést nemůžeme. Tak to zdaňme. 

A naopak. Lidé by měli více číst noviny a knihy, tak snížíme DPH. Buď zvýšíme zisk nakladatelů, živořících na skomírajícím, navíc maličkém českém knižním trhu, nebo se snížení DPH promítne Mohli bychom snížit i DPH na nízkotučné potraviny a na permanentky do fitness center.

Samozřejmě platí základní poučka o vztahu nabídky a poptávky, že pokles ceny znamená růst poptávky. prodej knih tak zřejmě stoupne. Stejně tak by klesla spotřeba cukru, kdybychom ho více zdanili.

Problém spočívá v tom, že zkresluji reálnou situaci stejně, jako jsme ji zkreslovali zavedením cenového stropu na plyn elektřinu. Zákazníci se potom nemohou rozhodovat správně, protože nemají v ruce korektní kalkulaci. 

Tak knihy: Knižní trh prochází zásadním útlumem. Nejprve se po roce 1989 ukázalo, že zdaleka nejsme tak kulturním národem, jak by se zdálo podle edičních čtvrtků. Poté přišel internet a online nabídka informací i zábavy i e-books. Výsledkem je, že před antikvariáty se válejí desítky krabic knihami zdarma, encyklopedie a beletrie na aukru  i ebayi prudce klesá na ceně a knižní trhs e zmenšuje. On sice nezanikne, ale už nikdy nebdue hrát takovou úlohu jako v 19. století. Když se pohybuji ve "spisovatelském" a nakladatelském" prostředí, pozoruji zásadní soustředění se na hledání dotací a sponzorů:

"Bez toho dneska knížku nevydáš!"

Není ale chyba v samotné snaze knihy vydávat v takovém rozsahu (18.000 titulů ročně) v zemi, s tak malým trhem? Účastnil jsem se několika prodejních akcí. Zboží se musí prodat, ne že budeme žebrat o milodary. Takové zboží asi za mnoho nestojí. odhaduji, že o knihy se zajímá asi desetina obyvatelstva a z nich asi další desetina, tj. 1 % si knihy skutečně kupuje. To je pěkných 100.000 čtenářů.

Neznamená to, že jsme hloupí nesečtělí barbaři. Doba se prostě změnila a informace i zážitky získáváme jinde a jinak. Pokud chci podpořit produkci a četbu knih, můžu rozdávat vouchery anebo dotovat nakladatele, ale ať vidí, kolik si vydělají na trhu a okoli na ně ostatní doplácí.

A co ten cukr? Ti, kdo žijí nezdravě, by měli pocítit náklady svého chování i v našem bezplatném zdravotnictví. Měli by na zdravotní péči doplácet výše. Namítnete, že když někdo žije nezdravě 40 let, těžko to k stáru dožene a bude se cítit diskriminovaný, když mu napálíme zdravotní poplatek. Ano, to už je pozdě. Lidé by měli platit za to, že nedocházejí na preventivní prohlídky a nedodržují zásady zdravé výživy. Průběžně celý život. Kup si cukr, ale na konci roku doplať zdravotní péči z jedné třetiny.

Totéž platí o DPH na pivo. Zaniknou venkovské hospody? Ano. Ve vesnici, kde bylo v roce 1938 pět hospod, přežívá dnes s bídou jedna. My se ale už nikdy nevrátíme ke krojům, lidovým písním, místním nářečím, ani se nerozjede živnost kovářova, sedlářova, kolářova, tkalce nebo ševce.

DPH by principiálně měla mít jenom jednu sazbu. Protože to je důležitá a dobře vybíratelná daň, měla by tato sazba být dosti vysoká. Vím, že nejsme ostrov, že v okolních zemích existují podobně zhůvěřilé výjimky a různé sazby. Jsem rád, že budeme mít sazby jenom dvě.