Nesahejte na můj sníh! Zametu si ho sám ...

K nadpisu tohoto článku bych tedy ještě rád připojil jedno "aneb", a to sice: ... aneb z extrému do extrému.

Nevím, v zákonech se téměř vůbec nevyznám, ale nastalou změnu, kdy se povinnost uklízet sníh na chodnících přehodila z vlastníků domů na obec, vnímám takto:

Před změnou: Povinnost uklidit napadaný sníh na chodníku před domem nesl majitel nemovitosti, na tom se zdá není nic divného. Dejme tomu, že Pavel je tedy majitelem jisté nemovitosti, před kterou je cca 15 metrů dlouhý chodník. Ráno vstane místo v pět o půl páté, aby stihl zamést svou část chodníku a vyrazí do práce. Hustě sněží. V práci je dvanáct hodin a za tu dobu nasněží na jeho část chodníku 30 cm sněhu. Domů se vrací po šesté hodině večerní. Ale kolem třetí hodiny odpolední, kdy Pavel pilně zařezával v práci, vstupuje na jeho část zasněženého chodníku babička o holi a přímo před jeho oknem sebou práskne tak, že si při pádu (nedejbože) zlomí ruku. A už to začíná! Kde je majitel domu? Proč nemá odklizený sníh? Za toto zranění nese odpovědnost!

Po změně: Je neděle. Bratr Pavla Petr leží na gauči ve vyhřátém obývacím pokoji a dívá se na Studio kamarád. Za okny je nádherná Ladovská zima. V nedalekém kostele skončila bohoslužba a postarší věřící občané se vydávají na cestu do svých domovů. Petr otvírá okno. Vyklání se. Začíná krasobruslařské představení na jeho části zasněženého chodníku. A první pád, následuje druhý a těžké vstávání. Dnes se to obešlo bez zranění. Otráveně zavírá okno a vrací se ke gauči, aby se na něm mohl zase rozplácnout. Co by se nervoval, úklid sněhu má na starost obec.

Město, ve kterém žiji má téměř 100 000 obyvatel. Kolik kilometrů chodníků má tuto zimu naše město na starost, to nedokážu odhadnout. Kolik by naše město muselo zaměstnat pracovníků na to, aby stačili odklízet sníh ze všech chodníků ve městě, to též nedokážu odhadnout. Ale když se nad tím jen trochu zamyslím, a k tomu nemusím být kdovíjak vzdělaný, je mi jasné, že tento úkol je pro naše město, i pro každé jiné, naprosto neúnosné, ba dokonce nemožné. Zvládnout to, je nereálné.

Podle mého je potřeba vymyslet kompromis. Kompromis ve kterém by občané pomohli ve správnou chvíli a na správném místě svému městu a kde by město ve správnou chvíli a na správném místě pomohlo svým občanům. A já s tím začnu hned tuto zimu:

Nesahejte na můj sníh! Zametu si ho sám ... a rád!