Mnohotématický FOTOBLOG - Tak se to občas sejde. Spousta fotografií, které spolu vlastně vůbec nesouvisí. Nemají nic společného. Netvoří žádné téma. Proto každou z nich doplňuji, v rámci možností, textem. Hraji si. Jsou to vlastně záblesky mých myšlenek. A možná právě proto by mi bylo líto, kdyby zůstalky skryty. A tak se dívejte. A čtěte ...
Nejsem fobalový fanda. Jako Pardubák spíše hokejový. Ale včera mi to v hospodě neušlo: 2-0! Jen v té naší bráně to bylo nějaké sci-fi.
Tuhle přírodní geometrii jsem tu minule sliboval. Zatím se ovšem lov nedaří. Rána mi nejsou nakloněna. A nebo musím pracovat. Jindy spát. Prozatím tedy tak ...
Lampu, která osvítí podzimní barvy ještě nespadaného listí, uvidíte, když se vykašlete na zkratku a vezmete to oklikou.
Připadá mi, že na něco čekám. Až se to stane. Nebo až to někdo udělá. Čekám. Stále jen čekám. Čekám asi na to, až mi dojde, že to musím udělat sám. Až mi to dojde, budu si muset položit otázku: Co? Zasadit strom? Postavit dům?
V areálu psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě, kam teď každý týden dojíždím, mě fascinuje spousta věcí. Klid. Řád. Ale hlavně uspořádání odpočinkových míst. Například tyto dvě židle na hřišti ... co to asi bylo za hru?
Máte taky ten pocit, když stojíte na louce ve studeném větru, nebo na koberci listí v áleji břízek, že je potřeba zpomalit? Zdržet čas, přitáhnout tempu uzdu. Na chvilku se jen tak zastavit a rozjímat. Rozvzpomínat se. Popřípadě si trochu zadeprimovat. Co vše jsem letos udělal špatně. A že toho bylo ...
... klikněte na fotografii pro náhled ve větším rozlišení
Kolega.
Pendolíno není vlak. To už je takové letadlo. Vlak je to zelené, co dělá t-dn, t-dn, t-dn. To špinavé.
... a najednou se proti mně objevil nádražák:
- "Pane, co to tady zaměřujete?"
- "Co prosím?"
- "No co to tady s těma přístrojema zaměřujete?"
- "Já nic nezaměřuju, to je stativ a to je foťák."
- "Aha, tak vy si fotíte Pendolino v mlze ..."
- "Ano."
- "A nemáte to v té mlze tmavé?"
- "Nemám, teď už je dost světla."
- "Jo tak, ono se vám to v tom celé otevře a pak je to světlé ..."
- "Dá se to tak říct."
Stativ, třístovkové sklo, samospoušť a hlavně stopky! Deset obrázků. Co minuta - jeden. Tedy deset minut. A přece se točí!
Tady bych s tebou chtěl zabloudit ...
... klikněte na fotografii pro náhled ve větším rozlišení
Moje nohy, na říčce Krounce, se tu už kdysi objevily. Předkládám je znova. Dověděl jsem se totiž, že zhruba na tomto místě by měla vyrůst přehrada, která všechna ta mnou focená místa zatopí.
...a ještě vám musím říct, že jsem si našel novou kamarádku ... nevím jak se jmenuje, ale já jí říkám ZLATOVLÁSKA. Nejprve se mnou kamarádit nechtěla, ale tuhle jsem sebou vzal pár kostek cukru ...
Ona by to vlastně mohla být i PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU NA ČELE, že ...
Další várka korálků, které se nerozkutálí, ale roztečou. Mějte hezký podzim.
... a pokud by se vám u mě mohlo líbit:
