Kůrovec, aktivista, dřevorubec a pekáč buchet

Hledám vodítko, které mi napoví, ke komu směřovat své sympatie. K aktivistovi samopřivázanému ke stromu? K dřevorubci, který má za úkol strom napadený kůrovcem porazit? Či k obyvatelům přilehlých obcí podporujícím kácení? Nevím. Ale hezky od začátku ...

Sedím u svého stolu. Poslouchám hudbu. V rohu pokoje svítí televize - bez zvuku. Winamp paradoxně spouští song mého oblíbeného písničkáře Pavla Dobeše s názvem Kůrovec, když se můj pohled stáčí k obrazovce. V televizi vidím spoustu lidí se spoustou transparentů na lesní cestě. Nejprve nechápu.

Pašáci jdou do světa, guláš, pivo, trumpeta.
Slunce stoupá oblohou, zelenaj se volše,
kdekdo už je na nohou, kůrovec kůru kouše.

Mezi demonstrujícími jsou ženy, které nesou pekáče plné buchet, tácy s bábovkami, mísy plné koláčů, makových, povidlových a jablečných závinů. Chlapi mávají vedle transparentů šiškami salámu, cinkají o sebe lahvemi. Stále sám sebe se táži: "Co to sakra je?"

Na Brněnské přehradě, sešli jsme se v dobré náladě.
Děvčata jdou po hrázi, jen v Evině rouše,
nikomu nic neschází, kůrovec kůru kouše.

Dav se zastavuje před červenobílými páskámi natáhnutými mezi stromy. Do obrazu přicházejí dřevorubci s motorovými pilami. Nastává scéna jak vystřižená z totalitního obrázku na stěně starého nádraží v Kolíně: Ženy drvoštěpy objímají, předávají sladké a tekuté dary, hladí tváře, nakonec jim líbají líce. Již několik dnů připoutaným aktivistům začíná kručet v břiše, tuším.

A ti černí to nejsou Arabi, to jsou ostravští Barabi.
Mají rádi Radegast, když jim v břiše šplouše,
rubou uhlí pro svou vlast, kůrovec kůru kouše.

Vzápětí mi vše dochází. Připoutaní aktivisti protestují proti kácení stromů. Demonstranti z přilehlé obce protestují proti připoutaným aktivistům, kteří protestují proti kácení stromů. Říkám si, že chybí ten třetí, který bude protestovat proti těm, kteří protestují proti připoutaným aktivistům, kteří protestují proti kácení stromů. A co na ten zmatek kůrovec?

Jedú chlapci do Tater, dolů bez motóru,
Václav Klaus je amatér, kúrovec žiere kuoru.
Do viděnia, do počutia hoj, ahoj, šlape přes nás šicí stroj.

(Autor textu psaným kurzívou je zmíněný Pavel Dobeš a jeho Kůrovec.)