Když se ráno orosí (fotoblog)

Občas se k ránu nedočkám podzimní mlhy, v tom případě beru za vděk rosou. Ta se neptá kam smí, kam ne. Pokryje všechno ...

S naší sousedkou jsem trochu v křížku. Občas to tak je. To tak prostě bejvá. Jedno jí ale musím nechat. Její zahrádka v zadním traktu našeho dvorku je přenádherná. Kor když na ní padne rosenka - mrkněte ...

Omluvte moje černobílé období. Já ho sem tam proložím barvou. Asi jako tady v tom případě. Byl by to hřích, změnit tu nádhernou barvu na odstín šedi. Já to udělal, koukněte, ale zde ji chci prezentovat tak ...

Ten chlápek tam chodil v obleku, s kufříkem v jedné ruce, s botami v druhé. Bos po travnatém čtverci hned vedle hlavní silnice. K jednomu okraji, otočka, k druhému. Sem, tam. Nejprve mi přišel vtipný. Po chvilce pozorování jsem ale pocítil jisté omezení - časové, jeho půlhodinová polední pauza, prostorové, omezen na pouhý travnatý čtverec. Co je?! Svoboda! Volnost.

... následující fotografii lze vidět ve větším rozlišení - stačí klik ...

Růže se líbí. Asi nejvíc. Proto jsem přemlouván k barevné úpravě. A já toto přání rád plním: Růže v barvě.

Nedávno jsem na internetu našel mou kdysi oblíbenou píseň od kapely Unisono. Taková hymna mého mládí. Dost mě překvapilo, jak je ten text stále aktuální. A možná stále ví a víc ...

Nechal jsem si narůst dlouhý vlasy,
v domnění, že přijdou lepší časy.
Že navrátí se tolerance,
pro každýho stejná šance.
Nejspíš jsem se trochu předběh asi.

(Unisono)

Když fotím přírodu, dost často se mi stává, že až doma na monitoru zbystřím živočicha, o kterém jsem při pohledu do hledáčku neměl šajn ... jednou to jsou srnky, tudle zase šnek ...

... následující fotografii lze vidět ve větším rozlišení - stačí klik ...