Teprve na třetí pokus se mi podařila vytvořit mapka, na které jsem si barevnými kolečky označil všechna místa, která jsem za svůj život osobně navštívil.
Mapka světa se všemi označenými navštívenými místy zdobí postraní profilovou lištu spoustě blogerů. Proto jsem se i já rozhodl pro podobný počin. Ze školního atlasu jsem nejprve vystřihl Evropu (ta bude v mém případě bohatě stačit) a červenou centrofixou jsem začal poctivě kroužkovat. Ta velmi krátká doba, kterou jsem k označení všech navštívených míst potřeboval, mě samotného překvapila. Hotovo.
Neuniklo ovšem mé pozornosti, že čím víc má bloger označených míst na mapě, tím větší je počet jeho čtenářů, tím vyšší je jeho karma. S množstvím znamének na své mapce jsem v žádném případě nemohl být spokojen. S takovým počtem se na horentní karmu zcestovalých blogerů v žádném případě nemohu vyšplhat. Dostal jsem nápad - nebudu značkovat všechna místa, na kterých jsem byl, ale ta, která jsem ještě nenavštívil. Z atlasu jsem vystřihl druhou a poslední Evropu. Další kroužkování. Ta velmi dlouhá doba, kterou jsem k označení všech nenavštívených míst potřeboval, mě samotného překvapila. Hotovo.
Pravda je, že i tento výtvor nesplňoval mé představy. Nespočetně červených teček, takřka po celém kontinentu, působily chaoticky. Vrátil jsem se proto zpět k mapkám svých kolegů blogerů a s pohledem na jejich označená místa jsem začal přemýslet, jak na to. Jeden byl na Aljašce, druhý v Indii, třetí v Africe a jeden dokonce i na Antarktidě - ten má karmu, panečku! Cítil jsem se jako pecivál a čím víc bylo na mapkách ostatních psavců označených míst, tím víc jsem byl nervozní. Když mi došla trpělivost, skočil jsem do obýváku pro tatínkův glóbus, příborovým nožem jsem vyřízl Evropu a tuto celou záležitost jsem ukončil následovně:
... a teď si to přeberte.
(pomůcka)
Pojďte koštnout JEDNOHUBKY! Občas jsou sladké jako med, jindy kyselé jak šťovík. Šťavnaté jsou určitě!
