Hodně utrácím, proto chci zvýšit plat!

Dopis mladé ženy svému šéfovi: Vážený zaměstnavateli, rozhodla jsem se touto cestou zažádat o rapidní zvýšení svého platu. Veškeré důvody k tomuto kroku nalezneš vypsané níže.

Jsem mladá žena milující svůj stát a jeho ekonomiku. Jako taková se chci zasloužit o to, aby současná ekonomická krize, která brání naší společnosti v rozletu vzhůru, co nejdříve skončila. S touto záchrannou činností jsem již začala: Nešetřím. Nespořím. Nemám důchodové pojištění. Celý svůj plat utratím, přesně tak, abych každého desátého měla zcela prázdné kapsy.

Ano. Jsem toho názoru, že by se peníze měli točit. A to do poslední koruny! Není to sice úplně lehké, najít si dostatek času k utracení celé mzdy, ale co bych pro svůj stát neudělala. Naučila jsem se chodit pravidelně na masáže, do sauny, na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Uvědomuješ si, můj milý zaměstnavateli, jak drahý je takový kadeřník? A to jsem ještě nezmínila nehtové studio! Kupuji si předražené parfémy, laky, šampóny a tělové sprchové gely.  Pravidelně navštěvuji solární studio, i přesto, že to škodí mé krásné pleti, o kterou se starám nejdražsími balzámy a pleťovými krémy. Můj šatník a botník praskají ve švech, už to není kam dávat, potřebuji větší byt. Svému příteli jsem nakoupila značkové spodní prádlo ze 100% bavlny. Víš ty vůbec, jak těžké bylo toho tvrdohlavého rockera přesvědčit, aby vyhodil své plátěné trenky, které měl snad ještě z vojny?

Ano, můj milý zaměstnavateli, nepatřím k těm "držgrešlím", kteří chodí po hypermarketech s lístečkem v ruce a nakupují pouze to, co mají napsané na svém ubohém seznámku. Já si svůj košíček pomalinku tlačím před sebou, abych se stačila poohlédnout po regálech a koupit vše, co se mi jen trošičku zalíbí. To koukáš, co? No jo, je to dřina!

Měl by jsi se nad sebou, můj milej zlatej zamyslet. Měl by jsi se ke mně připojit a zachraňovat naši zem stejným způsobem. S těmi patnácti tisícemi čistého, které mi za mou obětavou práci platíš, se můžeš jít vycpat a koukej navalit alespoň dvakrát tolik! Mám totiž plán, jak utratit peněz více. Hodlám si zaplatit kurz aerobicu, plavání, latinskoamerického tance, posilování, spinningu a tance břišního. Můj přítel již souhlasí s tím, že přestane po hospodách lemtat pivo a začne do sebe lámat whisku skotskou, irskou a ten nejfajnovější burbónek!

Co říkáš? Že tolik nemáš? Tu výmluvu jsem čekala a proto jsem si přichystala pádný argument a hlavně řešení. Znáš přece kolegyni Radku? No tu jak chodí v hadrech ze sekáče. Ta si pro korunu nechá vrtat koleno. Dřepí si na svých penězích, které se jí nečinně hromadí na účtech. Copak jsi si nevšiml, že už celých čtrnáct dní chodí v jedněch botech? Hrůza! Večer nikam nechodí, sedí si se svým manžílkem v obýváku a znuděně čumí na Novu. Věřím tomu, že mají ještě černobílou televizi po rodičích. Kam se hrabou na naši novou plazmovku! Uznej sám, že takový člověk peníze nepotřebuje.

Ano, já si všeobecně myslím, že by se mělo uzákonit zkrácení platů všem "držgrešlím" v republice! Kdo nedokáže každý měsíc prokázat, že utratil celou výplatu do poslední koruny, ten má po ptákách. Naopak kdo celou výplatu utratit dokáže, nebo se dokonce dostane do mínusu, tomu by měla být výplata navýšena na maximum. A to je můj případ!

Milý zaměstnavateli, milé kolegyně, vážení čtenáři. Rozhodli jsme se naši společnost, náš svět, náš život změnit na společnost konzumní a proto je potřeba veškeré požitky, který nám tento život nabízí, požívat plnými doušky. Ve chvíli, kdy se všichni rozhodneme šetřit, nastane začátek našeho konce.

Tak vzhůru do boje, na nás je krize krátká!

Autor: Richard Horák | úterý 30.3.2010 20:11 | karma článku: 24,56 | přečteno: 1910x