Deset, dvacet, ...

VERŠEM - Každý z nás byl jednou dítětem a každý z nás hrál někdy na "schovku". Pojďme si tuto hru zahrát s osudem.

Přistoupil jsem na hru,
s jasným pravidlem.
Soutok je pikola
a štěstí platidlem.
Úseky mi dělí mosty,
a břehy sám proud.
Na levý a pravý,
jen vědět kam našlápnout.
Mezi svými městy,
střídám etapu etapou.
A davy kolemjdoucích?
Jen hledí a nechápou.
"Co hledáte mladíku?
Ta řeka je veliká."
"Neptejte se prosím,
už času moc nemám ...
... za chvíli Osud mě zapiká."