Recenze - Jedna vražda stačí s podtitulkem Matylda na stopě 1

Název: Jedna vražda stačí s podtitulkem Matylda na stopě 1/ Autor: Ivana Hutařová/ Žánr: Beletrie pro dospělé/ Nakladatelství: JaS, s.r.o., Praha 5/ K vydání připravila: Jana Semelková/ Korektura sazby: Věra Marušková/ Ilustrace: Klára Mayerová/ Obálka: Karim /Rok vydání: 2013, 2. publikace, vydání první, vázaná/ Počet stran:  160/ ISBN: 978-80-904936-1-2

Hodnocení:

Mám ráda příběhy s detektivní zápletkou. Záhady mě přitahují ale spíš jako nezúčastněného posluchače, když se pak dozvím celý příběh od začátku i s rozuzlením, jsem šťastná. Kladu si otázku, jak bych se asi zachovala já v takových situacích, do kterých se dostala Matylda Pekárková, hlavní hrdinka sympatické, přijatelně silné knížky, kterou jsem měla na tři večery. 

   Matylda je čerstvá důchodkyně, kterou rodinka vyslala na dvoutýdenní dovolenou na Istrii, aby ten přechod do penze neměla takový fádní. To se jim opravdu povedlo. Zpočátku se Matylda těšila, jak bude chodit plavat a bude jen odpočívat. I když se jí při představě, že ji čekají dva týdny sladkého nicnedělání, zmocňovala obava, že nebude vědět, co s tím vším časem bude dělat. Vždyť ona neumí pořádně odpočívat. Celý život pracovala a brala to jako přirozenou a potřebnou součást života. Potřebuje vzruch, neustálé dění kolem sebe. Není přece babka, která prosedí celé dny s rukama v klíně. A tak si řekla, že si pár dní polenoší a potom se uvidí. Bude jezdit na výlety a určitě se seznámí s prima lidmi. A když nic jiného, má tady s sebou svoji psí holčičku Dorotku a v její společnosti si určitě užije také spoustu legrace. Už během cesty si Matydla mapovala, jací asi budou spoluúčastníci zájezdu. Dělala si o nich obrázek podle jejich chování a docela se těšila, že ta sestava nebude vůbec špatná. Díky Dorotce se brzy seznámila s většinou turistů, tahle roztomilá fenka totiž přilákala pozornost každého. Jak dětí, tak dospělých. Krátce po ubytování se seznámila s dospívajícím hochem Danem, který tu byl s dědečkem, a pro oba to bylo víceméně za trest. Dan se s Matyldou brzy spřátelil a často vyhledával její společnost. Matylda byla ráda, že má prvního kamaráda. Na věk si nikdy nehrála, co na tom, že byl mezi nimi padesátiletý rozdíl? Později se ukázalo, že Danovi připomínala jeho babičku, a proto k ní měl od začátku tak blízko. Matylda se často s Dorotkou procházela po okolí a při jedné procházce našla v lesíku ležet zraněného muže. Zavolala mu pomoc a všechno se zdálo být v pořádku. Proto pro ni bylo záhadou, když se druhý den dozvěděla, že ten muž zemřel. A další záhady na sebe nenechaly dlouho čekat. Vznikla spletitá mozaika událostí, které do sebe zapadaly, ovšem u některých se ukázalo, že jejich kořeny sahají do minulosti, kterou Matylda dávno považovala za uzavřenou.  

   Mám ráda záhady. Nemám ale ráda nesmyslné zápletky, které jsou od začátku hloupé a nereálné. Jedna vražda stačí má spád a logiku nepostrádá. Naopak. Je tu porozumění i trápení, smutek, láska, něha, je tu všechno, co život přináší. Úplně normální životní příběh, který vás vzruší notnou dávkou napětí, budete mít strach, budete dychtit po vysvětlení. Já jsem úplně cítila Matyldiny emoce a kroutila hlavou tam, kde jí kroutila ona. Tahle detektivka má všechno, co má mít. Když jsem ji dočetla, bylo mi líto, že už je konec. Ale můžu si přece přečíst další knížku od paní Ivany Hutařové. Současně je mi ale líto, že nabídka jejích titulů už se nebude rozrůstat. Paní Ivana se statečně a s láskou věnovala psaní i navzdory nemoci, která ji postihla. Bohužel v roce 2013 svůj životní boj prohrála a odplula na obláček. Věřím ale, že tam odtud sleduje, co se tady děje a hřeje ji, že se trefila do vkusu nás, obyčejných čtenářů. Děkujeme, Ivanko!