Znáte to. Nemusí být ani pátek třináctého, může být třeba úterý šestého nebo neděle dvacátého a najednou je celý den a svět proti vám. Nic se nedaří. Polejete se kávou, nemůžete najít lžíci na boty, ujede vám autobus...
Zvláštní, co vše se může nakumulovat do jednoho dne. Nevím, co je lepší, rozložit tyhle nepříjemné úseky na delší období nebo přetrpět jednou za čas takový den. Je to jako prudká bouře, která se během chvilky přežene. Jako by vznikl Tajný spolek nasíracích věcí, které se vám pokusí znepříjemnit život. Přemýšlel jsem proč to tak je a víte co? Nepřišel jsem na to. Napadá mne že tím spouštěčem je ta první věc toho dne která vás naštve, znechutí, rozčílí. Jestli se nachytáte, skočíte na špek, pak už je to jako lavina. Dobrá zpráva je, že půlnocí to zpravidla končí a druhý den je úplně jiný.
Já takhle nedávno ráno bojoval s botníkem. Dva plastové díly spojené 8 hliníkovými tyčkami. Jakmile pohnete botou z botníku rychlostí větší než je mávnutí motýlím křídlem, stoprocentně jedna tyčka vypadne, čímž se zbortí všechny ostatní boty. Snažíte se tyčku nasadit. Tím pádem pohnete bočnicí a přesně ve stejný moment, kdy se vám povede nasadit uvolněnou tyčku vypadne jedna z dalších. Zpočátku jsem byl trpělivý. Říkal jsem si, i ty filuto, ty si chceš hrát? Učím se, snažím se. Trpělivost nelze uchovat donekonečna. Tedy alespoň já to neumím. Po šesti sedmi pokusech se trpělivost mění v neskutečný vztek. Na botník, na sebe, na promarněný čas na toho, kdo tenhle botník vymyslel. Po chvilce letí s klením všechny boty z botníku. V hlavě si říkám, jaká je kombinace možností vypadávání tyček. Neumím to spočítat, ale je to hodně. Bude to něco jako osm minus jedna na entou to celé znovu na en plus en krát nekonečno. Tedy, tolik si pamatuji z matematiky. Máte osm tyček, každá má dva konce, když do toho zamotám ještě počet párů bot, tak opravdu vyjde vysoce vysoké číslo. Vypadne vám konec A tyče číslo jedna. Ten nasadíte a přitom vám vypadne třeba konec B tyče číslo 6, následně nasadíte tento a vypadne vám konec A tyče 3 společně s koncem B tyče 7. Takhle jsem bojoval asi 10 minut.
Mám strašnou chuť vzít palici a celej tenhle botník rozmlátit, zadupat do země. V návodu by mělo být napsáno POZOR TENHLE VÝROBEK VÁS MŮŽE VYTOČIT NE-LI PŘÍMO NAS-AT. Vím, že nemám nikomu přát nic zlého, ale vždy si přeji, aby ten, kdo takový výrobek vymyslí jej měl doma. Považoval bych to za splacenou karmu. Čemu nás tyhle věci učí? Přijímat nedokonalosti? Učit se trpělivosti? Nebo nás prostě jen tak škádlí? Tosh tak. A co vy, s čím jste dnes nebo nedávno „bojovali“. Přeji vám šťastné vítězství v boji s věcmi.
