Co mi dalo koronavirové období

Hodně se o situaci s covidem napsalo a ještě napíše. Spousta protichůdných informací. Ze svého pohledu naprostého lajka napíšu dvě věci, které jsem si v souvisloti s covidem a jeho obdobím uvědomil. 

     Nejsem odborník, imunolog, virolog či covidolog. Považuji se za obyčejného občana, který sleduje a vyhodnocuje informace z různých zdrojů. Na základě těchto informací si vytvářím vlastní názor. Na základě nových informací dokážu názor změnit. Neboť to, co platilo včera již dneska platit nemusí. Vše se vyvíjí neuvěřitelně rychle. Nicméně dvě věci jsem si uvědomil a ty jsou pravděpodobně neměnné.

1. JAK LEHCE JSME ZRANITELNÍ.  Bijeme se v prsa, jak jsme technologicky vyspělá civilizace. Přistaneme na Měsíci, za chvíli na Marsu. Dokázali jsme rozpitvat atomy. Máme tak chytré mobily a hodinky, že už snad ani chytřejší být nemohou. Máme pokladny bez pokladních, auta bez řidičů, letadla bez pilotů, výrobní haly bez dělníků (nebo brzo budeme mít), umíme geneticky upravit potraviny, tisknout na 3D tiskárně a spoustu dalších věcí. A pak si mezi nás nakráčí nějakej malej pacholek s trnovitými výběžky (je jedno jestli stvořen uměle nebo ne) a je schopen vyhubit celé lidstvo. Přehlédli jsme něco? Imunitu, vlastní pýchu? Jak snadné by bylo vymazat lidstvo během pár týdnů z planety Země. 

2. JAK SNADNO SE ŠÍŘÍ STRACH. Jak jednoduché je šířit strach  a paniku. Jak snadno se lidé začnou bát. Hodně lidí ztratilo volbu rozhodovat se sami. Stačí denně sdělovat pár čísel. Dnes nakaženo tolik a tolik, zemřelo tolik a tolik, tam i jinde. Dnes více než včera, ale méně než předevčírem. Počty, počty, počty. Strach je až tak velký, že i cyklista či běžec nemaje kolem sebe nikoho má na ústech roušku, chrání se sám před sebou? Strach je oprávněná emoce, ale je-li ho příliš, není to dobré. Všeho moc škodí, i strachu.

Nehodnotím a nekritizuji opatření, která se u nás, či kdekoli jinde zavedla. Nepřísluší mi to a ani to dělat nechci. Jen jsem se zamyslel nad zranitelností a šířením strachu. Nevím proč covid přišel a co nám má sdělit (má-li něco). Mně přinesl dvě informace o kterých jsem se zmínil. A vlastně ještě jednu. Varování. Budu více dbát na svoji imunitu, zdravý životní styl, psychickou i fyzickou pohodu. To je podle mne totiž tou nejlepší zbraní a obranou před covidem a jemu podobnými. Ale je to těžké, protože je to práce sám na sobě. Něco si odepřít, změnit myšlení a chování a to je někdy sakra dřina. Já si ale myslím, že se to vyplatí.