Čističky vody už nestíhají odbourávat to, co se dnes ve vodě nachází – jupíí

Tak tohle je vynikající zpráva pro všechny inženýry, vědce, budoucnology, pro ty, kteří chtějí zbohatnout apod. Špatná zpráva pro prostý lid. Řešení je prosté. Postavíme čističky čističek.

 

      Za mnohamiliardové náklady budou za čističkami stát další čističky, které budou čistit odpad z předchozí čističky. (Zaslechl jsem, že to budou spalovny). Spotřebitelům zdražíme vodné, stočné a čističné, protože ty obrovské náklady musí někdo zaplatit. Spotřebitel to na svém hřbetu unese, nepotřebuje přece peníze na dovolenou nebo jiné blbosti. Vyvineme technologičtější a vyspělejší technologie a budeme se bít v prsa, jak jsme tento nečekaný problém se znečištěním znečištěného odpadu vyřešili. No a máme na dvacet let pokoj. Potom přijde technologie číslo tři a za čističkou číslo dvě přibude čistička číslo tři (něco jako když rostl počet břitů u holících strojků, pamatujete, jak jsme začli žasnout nad dvěma břity, nu a dnes máme břitů tuším pět, čím víc břitů, tím lepší holení, čím více čističek, tím čistší voda….). Říkáme si vyspělá civilizace, já spíš říkám vyčpělá. Arogantní, sebedestruktivní, nepokorná, netrpělivá, neuctivá, přetechnizovaná.  Takže apdejtujeme WATERCLEAN1 softwér na vyšší WATERCLEAN2. Je to podobné, jako bychom doma měli pračku a vedle ní si museli koupit ještě jednu, lepší, abychom vyprané prádlo mohli znova vyprat, protože první pračka by prádlo nevyprala úplně dočista. A to by se výrobcům praček sakra líbilo. 

     Co kdybychom se vydali opačnou cestou. Jestliže na konci řetězce něco nefunguje, logicky bych očekával jít zpětně k začátku řetězce a hledal chyby na začátku.  Ano opravit konec řetězce jeho nadstavením je také řešení. Jenže jít na začátek a odstranit chybu na začátku může být mnohem těžší. V konečném důsledku však levnější, prospěšnější lidem i Matce Zemi. Jenže bychom asi zlikvidovali big plejrs na trhu. Juj, to by bylo krásně kdybychom najednou nepoužívali všechny ty jedy v hnojivech, pracích prostředcích apod. A stejně věřím tomu, že to jde. Věřím, že časem odbouráme čističky a na začátku řetězce bude čistá, průzračná a zářivá voda. A jednou zase zavolám Frantovi a řeknu, hele, potřebuju vyvézt žumpu na pole. Franta řekne, jasně kámo, a budeme hnojit jako dřív. Věřím tedy, že brzy přijde doba zdravého selského rozumu, doba, kdy budeme řešit příčiny a ne následky (třeba i ve zdravotnictví),  kdy nepůjdeme slepě za technologiemi a novinkami bez ohledu na to,  co to přinese ve vzdálené budoucnosti. Doba, kdy zvítězí zdravé srdce nad poblouzněným rozumem. Doba, kdy respekt, úcta a pokora budou víc než pomíjivé materiální potěšení.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Remeš | neděle 31.3.2019 9:31 | karma článku: 20,82 | přečteno: 467x