Víte, jaký je rozdíl mezi odborníkem a expertem? Evidentně žádný.
V jednom vtipu označovali těmito dobře znějícími jmény ty, kterým nebylo
co napsat pod jméno na náhrobek. Nemyslím, že je to nadsázka. O to více
nesouhlasím s názorem, že nás spasí vláda odborníků.
Stále slýchám, že ona vláda odborníků je to pravé ořechové. Prý před deseti lety to byla právě vláda odborníků, která pod vedením Josefa Tošovského tak skvěle Česko řídila, namísto zcela zprofanované vlády Václava Klause. Nebudu hodnotit konec předchozí věty, ale podívám se na ony odborníky. Kdo vlastně seděl ve vládě Tošovského?
První skupina tehdejších „odborníků“ kupodivu sedí v současné vládě: Martin Bursík, Vlasta Parkanová a Cyril Svoboda.
Další skupinu „odborníků“ tvoří politici, kteří neuspěli ve volbách, nebo z politiky odešli, ať právem či ne, jako neúspěšní: Karel Kühnl, Michal Lobkowicz, Vladimír Mlynář, Ivan Pilip, Jiří Skalický, Jan Sokol (neuspěl proti Václavu Klausovi v prezidentské volbě), Stanislav Volák a Jan Černý.
To už máme jedenáctku zcela politických figur (z osmnácti). I další byli politiky: Josef Lux, který zemřel, a lidovec Miroslav Výborný, který je nyní soudcem Ústavního soudu. Zuzana Roitová sedí v Evropském parlamentu.
Pouze o čtyřech lidech tehdejší vlády mohu uvažovat jako o nepoliticích: Jaroslav Šedivý byl ministrem zahraničních věci, předtím i poté velvyslancem. Petr Moos vzešel z akademické sféry, do níž se po ministrování vrátil. Martin Stropnický byl velvyslancem, nyní dělá divadlo. A samotný Josef Tošovský byl šéfem centrální banky, nyní je také bankéřem (mimochodem se neobtěžoval jít svědčit k okolnostem pádu lva ve světě financí, banky IPB).
Odpusťte mi tak obsáhlý historický exkurz. Chtěla jsem však vyvrátit mýtus, že v novodobé historii České republiky existovala nějaká vláda „nestranných odborníků“. Ani teď není nic takového možné, i nyní bude vláda politická. Z mého pohledu je jediným kritériem nikoliv odbornost, ale pouze důvěryhodnost. Chci, abychom se vrátili k mravnímu imperativu, který jsme možná vyznávali po sametové revoluci: člen vlády musí být důvěryhodný člověk. Jestli je inženýr nebo doktor, to je v této situaci prostě podružné. Konec konců, kdo jiný než důvěryhodní lidé by si měli zasloužit potřebnou důvěru nejen poslanců parlamentu, ale hlavně občanů.
- - - - -
Na závěr mediální hádanka: Místopředseda ČSSD Milan Urban je médii titulován za experta strany na ekonomiku. Zároveň nás jeho šéf Jiří Paroubek přesvědčuje, že nás spasí vláda odborníků, což jsou podle něho výhradně nepolitici. Myslíte si tedy, že Urban jako expert a politik je nebo není odborníkem? A Pavel Mertlík, bývalý člen KSČ a ČSSD, nyní bankovní analytik, je odborníkem a přitom není politikem a expertem?
