Bezpečnostní situace v Afghánistánu, hospodářská politika vlády či
dokonce sexuální praktiky pozemšťanů. To jsou všechno témata, o kterých se muži
s ženami baví takřka bez omezení. Fotbal je však jiné kafe. Kdybych
hodnotila výkon českých borců proti Švýcarsku, čtenáři-muži by se rozdělili do
dvou skupin: první by přestala číst hned po první větě, druhá skupina by
přečetla celý komentář s ironickým šklebem. Proč je zrovna fotbal tématem,
ke kterému jsou ženy přizvány jen s odporem mužů?
Je přece s podivem, jak se obyčejná hra, ve které se 22 chlapů honí za míčem, dokáže proměnit na jakýsi symbol mužství a práva mužů na nadřazenost. Stačí, aby se, nedej bože, konal mezinárodní šampionát a člověk se nestačí divit. Jindy vcelku rozumní chlapi se začnou chovat jako smyslů zbavení.
Například si sednou k televizi a na 90 minut vyžadují absolutní poslušnost okolí. Nebo vyrazí do hospody a v průběhu zápasu se obvykle velmi úspěšně popasují s řadou vychlazených desítek. Nebo si dokonce zajdou do ochozů obnovit zásobu sprostých slov, případně si nechají namlátit od podobně smýšlejících hochů, někdy dokonce mužů. K tomu všemu jim asistují policisté, kteří v zásadě „potřeby“ fanoušků chápou, neb oni by se na jejich místě chovali naprosto stejně.
Fotbal jako by byl celospolečensky tolerovanou možností, jak mohou muži vystoupit ze své obvyklé role.
Proč zrovna fotbal? Navzdory tomu, že ho mám ráda, odpověď je jasná: fotbal je mužský svou podstatou, je to sport vpravdě plebejský (na rozdíl třeba od hokeje stačí mít kulatý míč a hra může začít), dostupný každému (kopnout do míče je fakt lehčí než hrát například volejbal, ale u žen je to přesně naopak), jednoduchý k pochopení (pravidla se naučí každý, což o takovém basketu či baseballu říct nelze a co víc, hráči se pohybují dostatečně pomalu a míč je dost velký, aby každý fanoušek přesně viděl nezapískaný offside či ruku ve vápně).
A víte co, vždyť je to dobře. Přece jenom je lepší, pokud se doktorem Hydem či dokonce agresivním idiotem muž stává maximálně na fotbale, nikoliv ve zbytku svého života…
