Kážou socanskou vodu, pijí milionářské víno

Milionáři, plaťte vysoké daně, jsme stranou chudších, ve volbách potřebujeme jejich hlasy, a proto omezíme právě vás. Miloši Zemanovi bych tato socanská slova věřila, protože tomu plus mínus odpovídal jeho životní styl. Ale lze totéž věřit současným "esům" oranžové strany? Kdo z nich takový styl života má?

Předseda strany Paroubek samozřejmě ne, ale o tom snad už nikdo nepochybuje. Minimálně od jeho vychloubání před novináři: Nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má? David Rath předvádí své bohatství s oblibou. A podle nových informací se zdá, že se mají náramně dobře i všichni lidé kolem něho, nejen jeho starší bratr, který dostal od kraje funkci i dotaci.

Ani v Ústeckém kraji už asi není pochyb o tom, že jeden z posledních autentických sociálních demokratů Foldyna prohrává s „novými socany“, jejichž životní styl lze jen obtížně označit za střídmý či dokonce slušný.

Na Moravě je sociální demokracie silná i díky brněnskému rodákovi Bohuslavu Sobotkovi. Od tohoto týdne už víme, že si dokázal z poslaneckých náhrad našetřit několik milionů. Bez ohledu na neřestnost takového jednání, opravdu mu věříte, že by chtěl měsíční příjmy nad 100 tisíc korun zdanit 38 procenty, protože věří tomu, že to v globálu prospěje? Nebo si je vědom, že on dostává nad oněch 100 tisíc luxusní poslanecké náhrady?

Vůbec mě v této logice nepřekvapilo, že se do horních pater socanské partaje vrací „kakaový bob“ Kraus – určitě mu nikdo nic nezákonného neprokázal (tuzemský zvyk), ale podívejte se na jeho případ pozorně… fakt hotový sociální demokrat. A to ani nemusím široce popisovat, že ze stranické zálohy čas od času zavrčí „autentický a upřímný“ Stanislav Gross.

Nechci hodnotit konkurenční politickou stranu. Problém je v tom, že tito lidé se možná ujmou vlády. Sociálně citliví přece nemohou být ti levicoví politici, kterým přijde úplně normální jít slavit do nejdražšího apartmánu pětihvězdičkového hotelu Kempinski. Děsí mě, co tam mohou vymýšlet za program, který má lákat voliče s příjmy, které by v Kempinski stačily na několik málo obědů.

Bohatým lidem nezávidím! Jsem bytostně proti vysokým daním. Rozlišuji však dva případy: pokud si někdo poctivě vydělává v soukromé sféře, tak ho nesmíme trestat vysokými daněmi. Něco jiného jsou ovšem politici, kteří okázale kážou vodu a přitom se nechutně opíjejí vínem. A když pak takoví levicoví chytráci vytahují nově nabyté majetky jak králíky z klobouku, je to nechutné dvojnásob…