Jak dobře bydlet na veletrhu nemovitostí aneb o Francouzích

Máte skvělý pokoj ve třetím patře, chlácholil mne recepční v hotelu ve francouzském Cannes. Proč chlácholil? Za prvé, neseděl v recepci, neboť tu hotel zatím postrádal. Za druhé, kolem něho chodili zedníci, elektrikáři a instalatéři. Za třetí, nejspíš to nebyl ani recepční – nemohl najít klíč a o pokoji dokázal říct jen to, že je skvělý…

Stejně jako vloni jsem vedla pražskou delegaci na největším světovém veletrhu nemovitostí ve francouzském Cannes. Před rokem jsem měla kliku na pěkný hotel. Mělo to jenom malou chybu: v koupelně ještě obkládali vanu. No problem, no problem, ubezpečovali mě tehdy se zarputilým výrazem zaměstnanci hotelu. Mně trochu vadilo, že bych bydlela půlden se dvěma zedníky a posléze bych si vychutnávala vůni mokré malty.

Letos to tedy bylo mnohem transparentnější – na staveništi jsem byla už od vstupních dveří. V samotné koupelně mě už žádné překvapení nečekalo. 

Ráda jsem však zůstala. Nechtěla jsem zažít to, co moje kolegyně. Tu zaměstnanci hotelu při ubytování informovali: We are making your room. Tato fráze sice není přesná, ale znamená, že připravují pokoj, v zásadě ustýlají. Po pěti hodinách marného čekání pochopila, že v jejich verzi to znamená: Pokoj pro vás právě děláme (tedy: we are building your room).

Nicméně po těchto zážitcích, které mě přivedly až k názoru, že Francouzi jsou lajdáci a jejich historická snaha dosáhnout rovnosti, svornosti a bratrství se projevuje zejména v tom, že pro ně neplatí „náš zákazník, náš pán“, ale „buď rád, co máš nebo táhni“, jsem musela uznat, že mají jednu obrovskou výhodu. Když jsem ráno doklopýtala na rozestavěnou terasu, na které se podávala snídaně, uviděla nádherný výhled na moře, dostala křupavý croissant a voňavou kávu servírovanou s úsměvem, všechno naštvání zmizelo a připomnělo mi to jeden trefný vtip o Francouzích:

Když Bůh vytvářel Evropu, dával velký pozor, aby příliš neplýtval. Proto z nádob, ve kterých byly různé výhody, přidělil každé zemi jen trochu – jedněm hory, druhým moře, atd. Když končil, v každé nádobě mu něco zbylo. Tak vše chrstnul na jedno místo. A tím byla Francie. Ostatní si stěžovali: „Pane Bože, to je nespravedlivé. Proč oni mají všechno a my ne? To tak přeci nemůžeš nechat.“ Bůh se zamyslel, pokýval souhlasně hlavou a řekl: „Budiž Francouzi!“ :-)