Vynález zkázy
Těšila jsem se, až se zbavím pupku a vůbec mě nenapadlo, že to, co před sebou budu tlačit po porodu, se s nějakým břichem vůbec nemůže rovnat. Přípravu jsem přitom nepodcenila. Na kočárek jsem uspořádala tendr, z něhož vzešlo hned několik vítězů. Bohužel všichni ztroskotali při osobním pohovoru a v životě se mi nakonec usadil jediný stroj na českém trhu, do kterého si při chůzi nekopu. Nuzný výběr z pohřební černé, zemědělsky hnědé a sympaticky červené může za to, že je náš syn už z princpu považován za holčičku. Což mi nevadí. Co mě ale nepřestává dráždit, je neutuchající lidská potřeba do kočárku lézt a hodnotit, co je uvnitř. To je macek! Taková hlava! A ty tvářičky! Ti největší fandové lidského množení pak svůj znalecký posudek doplňují ještě o překvapivé postřehy jako: Von spinká! Von kouká! Či dokonce dojemné: Von prdí!
Je zvláštní, s jakou rychlostí však bublina senzace praská, když se kouzelná skříňka na kolečkách rozeřve. Obdiv střídá nepochopení a samozřejmý předpoklad, že s tím něco udělám. Většinou neudělám, nejde to. A to se nezainteresovaným těžko vysvětluje. Stejně jako chaos mezi regály supermarketu, kdy kráčím bokem, před sebou strkám kočár a za sebou táhnu plný nákupní vozík, čímž blokuju provoz ve všech směrech. Jenže to mám to dítě uvázat venku jako Alíka?
V určitých oblastech svého nového, pojízdného života už jsem ale celkem dobrá. Díky každodennímu tréninku například vím, že když běžím, v ostrých zatáčkách musím zpomalit. Poprvé jsem to neudělala a synka v touze okouzlit někoho i po porodu málem vyklopila. Tenkrát se taky ukázalo, že pilotka kočárku v běžeckých botách a čelence je v českých luzích a hájích posuzována nesrovnatelně přísněji, než její vrstevnice v tmavých brýlích, pantoflích a poporodní depresi.
Lepším se i v disciplíně překonávání dveří, i když ty dvojité jsou stále oříšek. Na opětovnou návštěvu naší pošty si zatím netroufám. První od sebe a druhé k sobě na dvou metrech čtverečních, to už je rébus na úrovni ježka v kleci. Po několika úvodních nezdarech, kdy hrozil otřes mozku mně i synovi, už zdárně překonám i pár schodů.
Zbývá vyladit brzdění. Myslím, že vzpomínka na rozjetý kočár táhnoucí mě za sebou zledovatělým sjezdem, zatímco na své křehké, novorozené robě křičím „drž séééé!“, bude našim sousedům kazit spaní ještě dlouho. Situace už se však vyvíjela i opačně. To když jsem tu naši limuzínu agresivně odtlačila několik desítek metrů, nevěřícně u toho sledovala vzdorovitá kola a v hlavě si připravovala peprný komentář k reklamaci. Tehdy ke mně přistoupil bezdomovec s kočárkem naloženým šrotem a povídá: „To musíš vodbrzdit!“ Měl pravdu. A jeho spiklenecké mrknutí bylo už jen zbytečným hřebíčkem do rakve navíc.
Pohyb s novou, valivou částí těla, je pro mě každodenní výzvou, ale nevzdávám se. Cítím, že brzy se odvážím i do autobusu. Zvyknem si na sebe. A až jednoho dne dojde k amputaci, budu nejspíš ještě dlouho cítit každou strženou matku, zarezlé péro či píchlou gumu.
Pro Ona DNES
Šárka Razýmová
Život na gumě
Taky máte za sebou dětství plné rodinných cyklovýletů strávených v závěsu na gumicuku za vašimi rodiči? Kdybych tenkrát tušila, co je to karma, možná bych svému funícímu otci do kopce tak nepřibržďovala.
Šárka Razýmová
Moc máma
Nedávno mi šéfová vyčetla, že jsem “moc máma“. Ten obrat mě zaskočil. Ale protože jsem pracovnice svědomitá a sebereflexe mi není cizí, postavila jsem se tomu čelem a hluboce se nad sebou zamyslela.
Šárka Razýmová
Doba ohluchlá
Taky vám život přijde čím dál tím hlasitější? Umlčujeme pochybnosti o sobě samých, planeta volá o pomoc, ozývají se stárnoucí klouby a celé davy si na telefonu zamilovaly funkci hlasitého odposlechu. Z toho aby jeden ohluchl.
Šárka Razýmová
Ňaderná zbraň
Jsou lékařské obory, kde jsou si pacient a lékař prakticky rovni. Třeba psychiatrie, kde oba ví, že mají pravdu. Mnohem víc je ale těch, v nichž se pacient chytá do poněkud nekomfortních diskriminačních pastí.
Šárka Razýmová
Báječní hostitelé a ti druzí
Jsou tu Vánoce. Za okny se rozsvěcují stromečky, ve školkách a školách se sborově chystají do Betléma, ulice září tisíci světýlek a z obrazovek útočí Popelka na dvanáct způsobů.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
ANO vytáhlo na europarlament. Dostálová slibuje podívat se na Green Deal
Hnutí ANO zahájilo kampaň do Evropského parlamentu. Kandidáti se představili před Památníkem Tomáše...
Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA
Policie ve Varšavě ve středu dostala oznámení o pokusu zapálit synagogu v centru města. Podle...
Z Železné Ursuly hrdou babičkou? Budu osobnější, slibuje von der Leyenová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před pár týdny oznámila, že hodlá svůj post obhajovat...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
Pronájem bytu 1+kk, bez balkonu, s parkovacím stáním, Klecany, Praha -východ
V Honech, Klecany, okres Praha-východ
9 600 Kč/měsíc
- Počet článků 126
- Celková karma 16,02
- Průměrná čtenost 3523x