Ne muslimové, ale Čína,Indie a Brazílie jsou reálnou hrozbou

V době, kdy i základní životní hodnoty euroatlantické civilizace pozvolna, ale neustále zrychlujícím tempem se dostávají pod diktát tržního (ekonomického)  vzorce chování nezbývá než přijmout jako fakt, že s civilizacemi jiného charakteru než je naše prohráváme a ne s tím pořád trucovitě bojovat za použití jakýchsi naivních představ o tom, že máme patent na pravdu.

Z toho se dá dovodit, že když nebude další vývoj světa, tak jak jej známe, ovlivněn razantně nějakou gigantickou přírodní katastrofou , např. srážkou s velkým asteroidem nebo invazí  jiné vesmírné civilizace, pozbude „souboj“ duchovních, kulturních, sociálních či náboženských dogmat na kterých se rozvíjí křesťanská a muslimská civilizace jakýkoliv praktický význam. Rozhodujícím faktorem pro globální ovládnutí světa budou nadále otázky lidských práv, náboženské a kulturní přednosti křesťansko-židovských , či muslimských společenství hrát zanedbatelnou roli, protože určujícím faktorem pro kulturní dominanci v globálním i národním pojetí  bude ve velmi krátké době výhradně  schopnost  racionálně využít dostupné energetické zdroje, selektivně využívat lidský potenciál a tvořit tak směnitelné užitné hodnoty co nejefektivněji.

Fakta:

1)      Naše civilizační výdobytky  což jsou především přiměřeně sociálně spravedlivé životní podmínky jako je  krátká pracovní doba, relativně vysoká směnná hodnota naší práce a z toho odvozená majetkově nadprůměrně (ve srovnání se zbytkem světa) komfortně vybavené životní zázemí a starostlivost  o ty, kteří se nemohou (bohužel i těch, kteří se jen nechtějí) na tvorbě společenského produktu podílet bylo  podmíněno ještě donedávna velmi vysokou přidanou hodnotou naší práce.

2)      Evropské národy (ale i USA,Kanada, Austrálie a další ) pod tlakem lidskoprávních, odborových a ekologických lobby, samozřejmě i vlivem myšlenkové sterility svých politických elit  ztratily svoji konkurenceschopnost a to nejenom v oblasti  efektivity výroby, vývoje nových technologií ale  i v oblasti obrany vlastních kulturně společenských hodnot.  Ohromujícím zjištěním je to, že přidaná hodnota produkce v poměru k výdajům v některých státech EU má dokonce záporný charakter – vysoké zadlužení Irska a Portugalska – např.-  je toho důkazem. Je velice zarážející a pro další vývoj naší společnosti  až vražedné, že politické a intelektuální  „elity“ ovládající náš život  to nechtějí přijmout jako fakt, odmítají zásadně změnit svou hodnotovou strukturu a nejsou už schopny uzpůsobit své konání ve prospěch ekonomického rozvoje, obrany před  vzrůstajícími ataky cizorodých vetřelců a  ochrany dalších atributů, které ovlivňují další vývoj naší civilizace.

3)      I díky tomu, že Čína nezatěžuje svůj rozpočet žádnými sociálními dávkami ani výplatou důchodů, rostou její rozpočtové rezervy geometrickou řadou. Jejich obrovský přebytek realizuje pro nás nepředstavitelnými finančními operacemi s dluhopisy států, bank i podniků a investicemi, zejména v zemích třetího světa s bohatým nerostným bohatstvím. Pomocí svých státních podniků a bank provádí tajné burzovní operace směřující k ovládnutí strategických podniků v USA i v Evropě.

4)      Do oblastí ve kterých dosud drží primát Evropa a USA (automobilní průmysl, letectví a kosmonautika) razantně vstupuje kapitál z nedávno rozvojových zemí, zejména z Číny a tak transfer technologických a vývojových postupů se stává majetkem nikoliv  států, ve kterých vznikly, ale stává se globálním statkem. Co zabrání ve velmi blízké budoucnosti, aby se např. Čína nestala z dovozce největším exportérem například automobilů a prodávala je i u nás za bezkonkurenční ceny? Kdysi jsme se smáli Japonským autům a dnes jsou v tomto odvětví na absolutní špici co se týká moderních technologií i kvality. Tato zkušenost musí být po Evropany  mementem!

5)      V současné době mají opticky pod kontrolou peněžní globální peněžní toky silné evropské státy a USA.  USA a EU zatím (!!!) kontroluje Mezinárodní měnový fond, Světovou banku a obchody na burzách skoro celého světa.. Je to však dočasné, protože USA a Evropa ztratily svoji ekonomickou hegemonii a zatím jen těží z toho, že Čína a další  ekonomicky silné třetí země nemají dosud zájem  do těchto vod razantněji vstupovat.

6)      Evropa a tak zvaně rozvojové země (otázkou je zda je Čína ještě rozvojovou zemí) mají diametrálně odlišný pohled na principy výkonu státní správy i uplatňováni státní moci, filozofii  i obranu  lidských práv a názory na sociálně-kulturní aspekty života společnosti. Právo určovat který pohled je správný jsme ztratili, ale celosvětově to nemohou (opět zatím) ani oni.   Které civilizační pojetí objektivně v globálním pojetí zvítězí posoudí až  budoucnost.

Jaké z těchto faktů můžeme učinit závěry?

Budeme-li i nadále zaslepeně trvat na v Evropě praktikovaném  pojetí opatřovatelské úlohy státu, sociálně rovnostářského pohledu na podíl každého člověka na společenské i individuální spotřebě  a nebudeme se dívat na světový vývoj objektivním, tj. velmi realistickým pohledem, přestaneme být svobodnými lidmi  a naše kultura zanikne protože nás cizí kultura ekonomicky  i počtem svých přívrženců pohltí.

V světle naznačeného se mi tak jeví odborářské hrátky, aktivity pseudoekologických aktivistů, tlaky lidsko-právních  manipulátorů i byrokratů v Bruselu natolik destruktivní a pro další vývoj zejména národů Evropy zničující, že je nezbytně nutné přestat vnímat nutnost změn (v oblasti politické, ekonomické i sociální) jako téma  ryze akademické a začít na realizaci těchto změn něco praktického dělat. Obávám se, že v součinnosti se stávajícími politickými a intelektuálními elitami s jejich zakonzervovaným myšlením to nepůjde!

Nebo si snad myslíte, že rozhazovačný sociální stát podle představ  socialistů ( a jejich přidružených organizací jako jsou odbory), nebo nesmyslná podpora lidí, kteří se trvale odmítají podílet na tvorbě obecně prospěšných hodnot, popřípadě hierarchie lidských práv s absencí občanských povinností vytvořená zcela uměle idealisty z řad od reality odtržených intelektuálů  a diktát byrokratů z Bruselu je cestou ke světlé budoucnosti Evropy?