Okamura a Volný nám předvádějí svobodu a přímou demokracii v praxi. Dala by se shrnout do dvou vět: Dej hlas a mlč a drž hubu a krok. Na rozdíl od Volného je s Okamurou alespoň /někdy/ legrace.
Vždycky mi bylo podezřelé, že po přímé demokracii nejvíc volají ti, co skoro každou svou větu uvozují hláškou „nikdy jsem nebyl komunistou, ale..“. Přímá demokracie vykonávaná bez prostřednictví zastupitelských sborů a soudů působí opojněji, než-li levná vodka říznutá metanolem. Kdo by odolal. Jak by výkon přímé demokracie vypadal v praxi ukazuje politická strana, která si dala přímou demokracii do názvu.
Poslanec a předseda krajské organizace SPD v Ostravě Lubomír Volný, který vešel do všeobecného povědomí svým nedávným výstupem v poslanecké sněmovně, udělal stejnou chybu, jak mnoho před ním. Vzal teatrální výzvu svého vůdce Okamury vážně a veřejně oznámil, že Okamuru vyzve na souboj o předsednické křeslo. Stalo se tak tento týden v úterý. Dnes je středa a metoda přímé demokracie se dala do pohybu. Poslanec Volný už není volný. Přesněji řečeno předsednictvem SPD byl uvolněn ze všech svých funkcí. Spolu s ním byla rozpuštěna a vypuštěna celé severomoravská organizace. Na šibenice ovšem nedošlo – jednak SPD zatím ještě neprosadila všelidové referendum o znovuzavedení trestu smrti a zejména zatím nezískala potřebnou poslaneckou většinu.
Severomoravskou organizaci pod vedením Lubomíra Volného však rozhodně nelze idealizovat. Principy přímé demokracie se podle svědectví samotných členů SPD uplatňovaly tak, že si Volný počínal jako diktátor a obklopoval se lidmi, kteří hlasují podle něj. Krátce řečeno, přímá demokracie ano, ale jen tehdy, když ji budete uplatňovat, jak chce pan „přeceda“. Když však regionální „přeceda“ odmítl poslouchat hlas svého pána, byl z minuty na minutu zrušen i se svou organizací. Proč nevyhlásili vnitrostranické referendum? Pořád se jenom ptám, ale odpovědi, tý se nedočkám.
