Christoffer Carlsson: Jednooký králík

Strhující bravurně napsaný příběh, ve kterém je skvěle vystižena atmosféra nudy, bezčasí a bezvýchodnosti dospívaní v malé ospalé vesničce, kde každý, kdo se rozhodne zůstat, pohřbí naději na lepší budoucnost.  

Dramatická všednodennost

V Jednookém králíkovi, přestože dojde i na policii a vyšetřování, nejde o detektivku, spíš o dramatický příběh, který je vystavěný naprosto uvěřitelně a podaný z pohledu jednoho z aktérů, který ne vždy je úplně upřímný a pravdu, nebo alespoň tu její část, kterou sám zná, dávkuje čtenáři po (špinavých) kapkách.

Od pozvolného počátku, během kterého se ukazuje, že nic není takové, jak se nejprve zdálo, až do hořkého konce, jsem měla pocit, že něco podobného by se mohlo stát ve vedlejší vesnici, navzdory tomu, že příběh začíná i končí tak tragicky a kromě drog a sexu zahrnuje i krádeže, incest a vraždy.

Nevyhnutelná budoucnost

Aktéři knihy - parta mladých přátel, které kromě společně prožitého dětství nejtěsněji spojuje nuda a absence budoucnosti, se pomalu ale jistě zaplétají do něčeho, o čem nemají ani ponětí a co je jistojistě musí semlít. Zuby nehty se co nejdéle drží všednodennosti, ze které se ale díky jejich činu stane jen iluze, která je v žádném případě nezachrání od nevyhnutelné budoucnosti.

Bravurně vykreslená bezvýchodnost

Jednookého králíka bych přirovnala tak nejspíš k Trainspottingu Irvina Welshe s tím, že příběh je mnohem civilnější a tím pádem víc na tělo. Carlsson píše krásným a přitom jednoduchým jazykem, pečlivě vykresluje jednotlivé scény - všech 365 stran, včetně velmi velmi otevřeného konce, se nádherně čte, přestože jsou plné nenápadně poetických pasáží. 

Bravurní knihu, která rozhodně stojí za přečtení, si můžete koupit na http://knihy.idnes.cz/jednooky-kralik.html a já se jdu poohlédnout po dalších Carlssonových příbězích.