Po přečtení diskuzí i u jiných kolegů blogerů, zejména těch, kteří se zabývají křesťanstvím, jsem zjistila, že české veřejnosti není nejen divné, že někdo vyznává Islám, ale mnohým z nich připadá podezřelé, když kdokoliv něco vyznává a není bez víry. I když většinou i ten nejzarytější ateista, v určitých životních situacích doufá v něco vyššího. Často se všímám, že se někteří o věřících lidech vyjadřují jako o těch, kteří potřebují nějaké návody a nemají vlastní hlavu. To ale svědčí o nepochopení celé víry o nepochopení toho, jak věřící svoji víru vnímá.
Já osobně ráda čtu články od křesťanských blogerů či i těch, kteří se zabývají Judaismem. Zejména křesťanský pohled chci znát už jen proto, abych ho pochopila a věděla, jak jeho stoupenci ho vnímají. Jelikož nejsem křesťanka, protože zkrátka mi koncept Křesťanství nikdy nebyl blízký a nechápala jsem ho. Zjistila jsem, že nemůžu o sobě tvrdit, že jsem křesťanka, protože moje náboženské vnímaní se dosti odlišovalo od toho Křesťanského. Rychle jsem pochopila, že kdybych já jako křesťanka se bavila s jiným křesťanem, tak by mi hned řekl, že se nemůžu za ní vydávat, jelikož moje pojímání víry a jeho je diametrálně odlišné. Způsobeno to chladnými lavicemi v kostele ale rozhodně není. Naopak to je jedna z mála věcí, která mi je milá, a dodnes si do těch chladných lavic v kostele ráda zasednu.
Co se týče Judaismu, tak s postupem doby se o něj čím dál víc a víc zajímám. Dříve to pro mě bylo naprosto nedůležité náboženství. Dnes si ráda přečtu odborné publikace o něm, a nesmírně mě to obohacuje. Paradoxně Judaismus mi je v jistém smyslu zjišťuji čím dál tím bližší a často mi je také schopný na některé mé otázky odpovědět. Jenomže jsem muslimka, konverzi k Judaismu opravdu neplánuji, tak mé studium je poměrně omezené. Také velice ráda bych se zabývala kabalou, jenomže mě jako ženě a ještě muslimce to je naprosto zapovězené.
Co je také velice zajímavé, tak většina mých židovských přátel je velice dobře informováno o Islámu. A mnoho muslimů má také daleko lepší informace o Judaismu, než paradoxně třeba křesťané, ač mají s Judaismem i společné náboženské texty. Už i to mě docela zaráží, že má cesta šla od Křesťanství k Islámu a díky Islámu jsem schopná se už zabývat i Judaismem. Před tím by mě to ani ve snu nenapadlo, že Judaismus i nadále nezůstane pro mě naprosto opomíjeným náboženstvím,ale že budu chtít někdy se o něm dozvídat více.
Byla bych ráda, kdyby i tady na idnes mohl začít větší mezi-náboženský dialog. Tedy pro mě osobně by to bylo velice obohacující.
Někdy mě ale mrzí, že i někteří kolegové Křesťané či Židé se pouští do takových aktivit, jako do naprosto demagogických interpretací a citací z Koránu. Kdybych já stejně přistupovala k Bibli a sepsala něco takového, tak by z toho nevyšla o nic lépe.
Také mi přijde úsměvné, když ateista se začne ohánět, že naše společnost je založená na židovsko-křesťanských základech. Jako kdyby Křesťanství nepocházelo z podobné oblasti Arabského poloostrova, stejně jako ostatní náboženství Knihy. Jako kdyby to bylo naše původní náboženství Keltů a jiných národů či tu byly různé pohanské kulty, které jsou pro Evropu typické. Křesťanství sem očividně také nedošlo nejmírumilovnější formou. A moci se zde také nedrželo jen tak. Tento posun nastal, až když církev přestala mít téměř veškerý vliv. Na to ale někteří ateisté zapomněli, a budou se ohánět nějakými základy naší společnosti, i když o těch základech nevědí vůbec nic a sami jimi opovrhují.
