Reaguji na článek od pana Schneidera. Ne snad proto, že bych chtěla říct, jak je celý článek špatný. V jistých věcech má naopak pravdu. V tom, že každá muslimka v různých zemích ať už islámských či neislámských žije naprosto odlišně, má určitě pravdu. Jinak muslimka žije Egyptě, jinak v Turecku a jinak v Praze. Proto se nesmí naprosto nic generalizovat. Už z toho nám ale může být nasnadě jedna otázka. Je tedy miliony verzí Islámu? Samozřejmě, že není. Je pouze jeden Islám, pouze lidé si ho vykládají všelijak. Pro mě osobně je to dost zarážející věc – protože Islám je poměrně jasné náboženství a člověk ho může velice dobře pochopit. Druhá věc je ta, že se do něj často motají politické zájmy a nějaké osobní představy a zvyky lidí.
Autor citoval slečnu Lucii Jíchovou, kde se říká, že Islám je náboženství, které ženu chrání. Dává jí respekt, dává jí roli, která je pro ni přirozená.
V tom má slečna Jíchová určitě pravdu. Většina žen netouží potom, aby bojovala a zabíjela lidi ve válce, nechce být horník, extra jí nezajímá hon na lišku a jiné zájmy typické pro může (neříkám ale, že neexistuje žádná žena, kterou by nezajímalo něco z uvedených aktivit). Je jasné, že muž a žena si jsou v jistých věcech velice podobní. Jsou stejně inteligentní, mají stejná práva a jsou si naprosto rovní. Na druhou stranu, nikdy nemůžou být stejní. Muž nikdy nepocítí, jaké to je být těhotný, jaký je porod, jak se žena cítí během menstruačního cyklu, sexualita ženy a muže je také naprosto odlišná atd. Je tak nějak zřejmé, že muž nebyl stvořen proto, aby rodil děti a udržoval teplo domova, zrovna tak žena nebyla stvořena proto, aby lovila a chránila domov před nepřáteli z venčí. To lidé pochopili už dávno a podle toho si rozdělili role. Také ale nikde není řečeno, že ženě bere respekt vzdělání či kariéra. Naopak. Žena by měla být vzdělaná a využít tak svůj potenciál. Zároveň by ale také společnost měla myslet na to, že pokud žena otěhotní, tak nemůže chodit po nějakou dobu do práce a právě potřebuje podporu manžela. Že většinou péče o děti náleží na ženě, a tak žena potřebuje čas na to, aby jim mohla poskytnout vše potřebné. Žena v určitých životních situacích potřebuje podporu muže. Muž a žena jsou, aby se vzájemně doplňovali a právě to je v Islámu. Neznamená to ale, že jeden je o něco lepší, než druhý. Islám nikde neříká, že nesmí žena pracovat, být úspěšná a vzdělaná. Právě i v tomto můžeme najít v islámském světě rozdíly. Nikoliv ale kvůli Islámu, ale kvůli lidem. V Saudské Arábii je dnes více vysokoškolaček, než vysokoškoláků. Ale například v Afghánistánu je situace naprosto odlišná.
Nyní cituji pana Schneidera: „Kde islám chrání ženy, když se dle soudu šária kamenuje. Kde islám chrání ženy v zemích, kde je běžná praxe provdat nezletilé děti za mnohem starší muže? Kde islám chrání ženy před těhotenstvím dvakrát za rok? Kde islám chrání ženu před bitím manžela?Kde islám dává ženám nějakou volbu tím, aby mohla studovat a pracovat podle svojí vlastní volby? Kde je přirozená role? Rodit děti a mlčet? “
V této pasáži jsou naprosto zavádějící informace. Stejně tak za co se kamenují, ženy, tak se kamenují i muži. Ukamenovat ženu, či muže neznamená, že někdo má podezření z nevěry, udá ho a ukamenují ho. K tomu, aby člověk byl ukamenován, musí být čtyři svědci, kteří na vlastní oči viděli mimomanželský pohlavní styk. No podle mě člověk, který se nechá při nevěře načapat čtyřmi lidmi je docela slušný smolař. A dále potom, když se člověk přizná. Tento bod může být choulostivý, protože opravdu někdo může toho zneužít a k přiznání různými prostředky donutit.
Provdat nezletilou holčičku je sice v řadě zemích praxe, která se ovšem neopírá o Islám. Podle Islámu dívka sice může být provdána, když už má menstruaci, ovšem zároveň s tím musí souhlasit a nikdo jí nesmí k tomu násilně nutit. Dále autor říká, že Islám nechrání ženy před těhotenstvím dvakrát za rok. To taky není pravda. Islám doporučuje, že pro ženu je nejvhodnější, aby znovu otěhotněla nejdříve dva roky po porodu. Aby tělo mělo čas se zregenerovat. Pokud, ale žena otěhotní dříve, tak za to opravdu není chyba Islámu, ale je to buď její svobodné rozhodnutí, že chce další dítě tak brzy, nebo zkrátka se jako pár nezvládli od případného početí ochránit. Bití žen v Islámu je dost sporná věc a často dosti vytrhávaná z kontextu. Všeobecně Islám nepodporuje bití žen. Na toto téma bych ale v budoucnu chtěla napsat celý článek, takže tam to případně vysvětlím podrobněji.
Další věc je slavné zahalování. Ano střídmé oblečení může ochraňovat ženu, ale na druhou stranu to neznamená, že nezahalená žena se nedokáže uchránit. Nehledě na to, že žádný šátek, nikáb, ani burka nemůže ženě zabránit v tom, aby nebyla „cudná“. Sama znám případy, kdy se žena přes den tváří cudně v šátku, a večer se živí jako prostitutka. Jak se žena obléká, je její osobní věc. Já pouze chci, aby se vymýtily mýty o tom, že žena, která dobrovolně nosí hijab, musí být utlačovaná a lidé pochopili, co jí vede k tomu, že se chce zahalovat a cítí se tak dobře. Aby se zbytečně nedémonizovaly nikáby a burky. Ano, z mého pohledu burka či nikáb může být docela otravný kus látky, ale na druhou stranu musíme respektovat, když se některé ženy to rozhodnou nosit. Další věc je, když někteří lidé tvrdí, že když žena jede do muslimské země, tak se musí zahalovat. Ano, v Saudské Arábii a Iránu by si žena měla překrýt vlasy, ale jsou další desítky muslimských zemí, kde si žena může chodit jak chce. Jako kdyby lidé zapomněli, že když jedou na dovolenou do Turecka, Tunisu, Egypta, Maroka, Sýrie a mnoha dalších zemí, tak že tam nikdo ženy nenutí, aby nosily šátek.
Tak to je tak nějak vše, co jsem chtěla uvést na pravou míru. Také bych chtěla panu Schneiderovi poděkovat za slušně napsaný článek, i přesto, že nějaké pasáže byly sporné a poněkud nepravdivé. Naprosto s ním ale musím souhlasit, že nezahalená žena neznamená, že musí být nějaká prostitutka či promiskuitní, nebo, že si neváží svého těla. A už vůbec neznamená, že ženy, které nejsou muslimky jsou zkažené a hodnotí se podle počtu sexuálních partnerů. Sice můžou takové ženy být, ale nezáleží na tom, jakého jsou vyznání či nevyznání... Já osobně mám sice připomínky k dnešní masáži médií, v časopisech a v televizních pořadech zejména pro ženy, kde jako to nejdůležitější u žen prezentují počet plastických operací, jak je štíhlá, jak má velká prsa a jestli ještě stále vypadá mladě. Na druhou stranu ale netvrdím, že po světě neběhají, krásné, inteligentní, sebevědomé ženy, které nepodlehly masáži médií, ohledně dnešnímu uměle vytvořenému obrazu ideální ženy.
