Romantická představa o silvestrovské oslavě v Paříži se úplně zhroutila

Nechtěli trávit Silvestr doma u televize, proto si manželé Bílkovi ze Štěnovic u Plzně koupili jízdenky a vyrazili do Paříže. Romantická představa se jim velmi rychle rozplynula, oslavy prý byly hodně divoké.

Je konec prosince, ve večerních hodinách vyjíždíme autobusem z plzeňského autobusového nádraží do Paříže. Druhého dne kolem šesté hodiny ráno přijíždíme do cíle. Naše oči se táhnou k Eiffelově věži. Zaparkovali jsme přibližně 1 km od ní, tak je v nádherném zákru vycházejícího slunce. Překvapuje nás, že Pařížané jezdí na skútrech do práce a nedají pokoj ani v prosinci - za chladného prosincového rána mrznou na skútrech. U Eiffelovy věže se to hemží prodejci pohledů a vojáky se samopaly. Tato kombinace se nám jeví zvláštní, ale chápeme bezpečnostní opatření. Čekáme v dlouhé řadě na vstupenku a asi po půlhodinovém čekání vyrážíme do útrob věže. Jelikož je ráno a chladno, rozhodli jsme se zahřát chůzí pěšky co nejvýš, jak jen to bude možné. Dostáváme se až do půlky věže, kde je krásné malé kluziště s půjčovnou bruslí. Z tohoto bodu už musíme výtahem. Před námi se rozprostírá celá Paříž, která nabízí domov 2 milionům obyvatel. V celé aglomeraci pak žije úctyhodných 10 milionů lidí. Stejně jako Vltava dělí v Praze město, dělí i místní Seina Paříž do dvou částí občas se propojujících. V dáli, téměř na konci města, pak vidíme směsici moderních mrakodrapů – moderní čtvrť La Défence.

Z Eiffelovy věže vedou naše kroky k Invalidovně. Jedná se o rozsáhlý komplex historických budov zahrnující Muzeum Armády. Toto muzeum se váže k francouzské vojenské historii, zahrnuje historickou vojenskou nemocnici a bývalý domov pro válečné veterány. Nyní se jedná o místo, kde jsou pohřbeni největší hrdinové Francie. 

Naše další kroky míří k Museum Louvre. Toto muzeum z roku 1793 patří k největším muzeím na světa. Sídlí v palácovitém komplexu Palis du Louvre, bývalém sídle francouzských králů. V současné době je muzeum rozděleno do několika hlavních expozic zahrnující egyptské starožitnosti, starou antickou a orientální keramiku, řecké a římské starožitnosti, malé umělecké předměty světové historie a námořnictví s etnografií. Jedna z nedávných investic byla známá dostavba hlavního vchodu, nad kterým se tyčí skleněná pyramida, která se v Paříži vedle jiných známých staveb stala novou dominantou města. Asi poslední co bych určitě neměl opomenou je jeden z nejdůležitějších exponátů muzea a to obraz Leonarda Da Vinci - Mona Lisa.

Nastává čas odpočinku, míříme s manželkou do Latinské čtvrti města na posezení u šálku horké francouzské čokolády. Naše nohy jsou těžké, těla unavená, ale naše mysl touží po nových zážitcích a zkušenostech.

Další naším bodem cesty se stává katedrála Notre Dame. Je právem považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury. Její stavba byla zahájena u roku 1163 a po 182 letech, roku 1345, byla dokončena. Patří mezi významné skvosty celoevropské středověké architektury. Mnozí z nás si jí budou pamatovat z filmového příběhu Zvoník od Matky Boží.

Naše večerní cesta míří do hotelu za městem. Jsme fyzicky vyčerpáni, avšak psychicky plni energie a elánu z poznávání nového. Druhý den ráno snídaně, sprcha a opět do města. Paříž čeká!

Naše cesty vedou do Baziliky Sacré-Cour, která se nachází na vrcholku kopce Montmartre. Kdo opět sleduje filmy, vybaví si známý francouzský film Amélie z Montmartru. Úžasnou vlastností baziliky je, že návštěvníkům dovoluje, v rámci rozšířeného vstupného, prohlídku věží, střešních ochozů a nabízí kouzelný výhled na Paříž. Cestou z kopce Montmartre míjíme slavný kabaret Moulin Rouge (v překladu Červený mlýn). Za dobu existence kabaretu zde vystupovalo mnoho slavných umělců, jako byl Frank Sinatra či Édith Piaf. Na tomto místě poprvé spatřil světlo světla známý tanec kankán, který v dané době pobuřoval veřejnost. O tomto kabaretu bylo také natočeno několik celovečerních filmů, filmových dokumentů a objevil se i v literárních dílech.

Naše kroky míří dál, z romantické čtvrti míříme k novodobému post-modernímu umění architektury – obchodní čtvrti La Défence. Naše pohledy míří na vysoké skleněné mrakodrapy, stavby vysokých budov v nejrůznějším uměleckém seskupení a moderní pomník La Grande Arché – neboli Velké okno. Některé prameny hovoří o novém vítězném oblouku, avšak teorie se často rozcházejí.

Pokračujeme dál, míříme k Pantheonu, opět do Latinské čtvrti Paříže. Pantheon je historická stavba a další dominanta města. V jeho podzemní kryptě jsou uloženi významní francouzští umělci, myslitelé a vědci jako například Alexandre Dumas, Voltaire či Victor Hugo.

Dostáváme se ženou hlad, míříme tedy k „místnímu domorodci,“ jenž má na ulici stánek s pečenými kaštany. Škoda, že tuto pochoutku nepotkáváme v Plzni, jistě by se ujala! Blíží se večer, naše kroky na silvestrovskou noc povedou přes největší pařížský bulvár Avenue des Champs-Élysées k Vítěznému oblouku. Cestou ještě míjíme stánek s výbornými francouzskými palačinkami Crepes. Naše chuťové, oční a čichové smysly se rozplývají nad ještě horkými palačinkami s ořechy a javorovým sirupem, šlehačkou a jahodami, nebo pravou Nuttelou s tenkými kolečky čerstvě nakrájeného banánu. Nejrůznějších kombinací počítáme asi deset, kupujeme si ženou každý jeden druh a postupně od sebe ochutnáváme – sladká to Paříž!

Večer začínají bujaré oslavy. Dostáváme se konečně k Vítěznému oblouku, který je obestavěný kovovými zátarasy a davem těžkooděných policistů s obušky a štíty. Kolem postávají vojenské obrněné vozy, sanitky a další policisté. Památka působí jako nedobytná pevnost. Ačkoliv Silvestr v Paříži se nám zdál být nejprve romantický nápad, setkáváme se s desetitisícovými davy lidí, strachem a napětím. V nás osobně to nezanechává strach z terorismu, ale strach z mnohatisícového davu lidí. Celý bulvár od Champs-Élysées až k Vítěznému oblouku je napěchovaný lidmi. Pro představu našince, bulvár je mnohem delší než Václavské náměstí v Praze a je stejně hustě zaplněn lidmi jako při naší Sametové revoluci roku 1989. Nikdy jsem neviděl tak velkou masu lidí, někteří (zvláště Rusové, Bělorusové a Ukrajinci) kolabují pod vlivem levného alkoholu. Lidé jsou plní radosti, elánu, novoročních oslav, ale také alkoholu, drog a prázdných láhví od šampaňského. Těsně před půlnocí se dav těsní a jásá. Ovšem v nás místo radosti vládne strach a respekt z obrovské masy lidí. Po zemi se válejí kusy skla od rozbitých láhví alkoholu a občasné potyčky krotí policie. Naše romantická představa o silvestrovské oslavě v Paříži se hroutí. Ale nic se neděje. Paříž v nás za poslední 2 dny nechala nezapomenutelné zážitky. Je to krásné město, s památkami, které se vryjí do srdce. Jako milovník filmů jsem si uvědomoval spoustu záběrů, jako byl Moulin Rouge, Montmartre, Notre Dame, či Bastila, jenž se stala symbolem francouzské revoluce. Pokud můžete, vyrazte do Paříže. Našetřete si pár eur a ochutnejte výjimečné francouzské palačinky Crepes, zajděte si do Latinské čtvrti ochutnat horkou francouzskou čokoládu, nebo si sedněte na lavičku a zahřívejte se pečenými kaštany. Paříž je město, které Vás dostane!

Radim Teodor Bílek