Tlačení auta.

Je neděle, pane, pojďte si hrát. Nebo možná bude lepší vzít k tomu vlastní děti? Bude legrace a nebude nás to nic stát, tedy skoro nic.

Při každodenních činnostech si neuvědomujeme širší souvislosti našeho konání. Co se týče posuzování „správnosti“, našeho chování, to hodnotíme spíše podle toho, zda se chováme jako ostatní, nebo nějak jinak, tedy výstředně, nenormálně. V občanském životě je kritériem správnosti „SPOLEČENSKÁ NORMÁLNOST“, nikoli věcná.

Naprosto samozřejmě ráno rozsvítíme světla v našem vyhřátém hnízdečku, uvaříme třeba čaj či kávu, oblékneme slušivé oblečení, sedneme do auta a jedeme do práce, nebo teď v neděli na výlet - žijeme tak, „jak se to běžně dělá“. Právě teď v zimním období se někdy stane, že motor nenaskočí, to se pak hodí, když auto někdo roztlačí. Dojedeme pro novou baterii. Zkuste ale někdy poprosit někoho, ať vám odřídí celou cestu do práce a zpět, a vy si zkuste celou cestu tlačit. A zkuste to dokonce tak rychle, jak běžně jezdíte.

No neseď u toho monitoru a běž vytlačit auto z garáže, alespoň 100m! Co sedíš?!

Hovadina, takové chování? Ale asi neškodí občas si připomenout, zakusit si na vlastní kůži, kolik energie auto denně spotřebuje. Asi nikdo si při jízdě autem běžně každou sekundu neuvědomuje, co se skutečně právě děje, jaké to má souvislosti a důsledky. Spíše vnímáme, jak při tom vypadáme, zaobíráme se tím, zda nás třeba někdo nepomluví, že máme auto špinavé.

Zajímavé je nechat děti pocítit jakou energií ukrytou v palivu disponujeme, nechte je chvíli auto tlačit. Naše děti nemají praktickou představu, kolik energie je třeba spotřebovat, abychom je odvezli autem do školy. Vědí něco o tom, kde se ta energie bere? 

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10319921345-rande-s-fyzikou/bonus/20134-prace-a-vykon-pri-tlaceni-auta

Převážně je to tak, že ji odčerpáváme z přírody, a jak se neustále diskutuje (otravují s tím fyzici a zelení), je to energie nevratná. Ukládala se milióny let pomalým procesem a my ji teď během několika generací téměř celou vytěžili, odebrali ze systému, vlastně ukradli. Krást prý se nemá, ale když kradou všichni, není to zločin ale civilizace. Dělají to všichni okolo, naprostá samozřejmost, dokonce snad společenská nutnost. To je naše každodenní vnímání situace, všichni prožíváme, že je třeba být v práci co nejdříve, v přiměřeném pohodlí a bezpečí, že je cestou třeba ještě dojet nakoupit... Naše každodenní zkušenost není to pociťování té fyzické námahy dopravit ten tunový kolos z míst A do místa B. Nepřemýšlíme o tom, že tu energii, kterou každou sekundu spotřebováváme, tady dětem nenecháme. Jen čerpáme. Nechte děti tlačit auto, nechte je si na to sáhnout, nechte je pocítit, co jsme (pro sebe a pro ně) z přírody odebrali, ale co oni po nás mít nebudou :) 

„Hele mladej, teď to tady je, já si to vezmu a moc ti toho tady nenechám, dělaj to všichni, je to normální. Vy si pak nějak poradíte, máte teď ty sociální sítě, kde si můžete všechno říct, nějak se domluvit, jak pak po nás budete žít...“

Použité materiály: Česká televize, Rande s fyzikou.