Konečně někdo, kdo si všiml, kolik je v palivu ukryto chemické energie - kdo alespoň kousek netlačil normální auto (nikoliv pojízdnou nákupní tašku), neuvěří. Na jedno deci lze za ideálních podmínek dojet zhruba 1km nejen s celou hmotností auta, ale i s posádkou. Druhá část Vašeho příspěvku zmiňující se o kradení energie, tedy jakéhosi eko zamyšlení je určitě v pořádku, ale ta konzervovaná, prozatím nevyužitá energie, by nám jednou mohla způsobit problémy a právě přes její využití můžeme dosáhnout takových technologií, které ji už nebudou vyžadovat, ale stejně budeme muset řešit jejich "zabezpečení" v dynamicky měnícím se prostředí, např. časovaná bomba v podobě hydrátu metanu a pod., který se v minulosti podílel na globálních katastrofách i bez řízeného spalování a co se týče produkce lidí, musely by se ucpat Kamčatské sopky a ostatní včetně podmořských, uhasit uhlí pod zemí, které někde bude hořet po stovky let a pak je možné cosi vyvozovat. Co je nejlepší pro ekologoii, není ani tak omezování spalování, které probíhá v přírodě a přírodně v daleko masivnější formě, ale nebránit uskladňování uhlíku - nekácet deštné pralesy a nesvinit oceány - to úplně postačuje.

Řešení čeho? Zda známe a uvědomujeme si souvislosti a důsledky? Zajímat se, ptát se, přemýšlet, uvědomovat si... a pak přizpůsobovat. Nebo tedy toho, jak žít méně energeticky neskromně? Jakékoli řešení bude vždy individuální. Určitě lze pro porovnání najít dva jedince, kteří jezdí denně podobnou cestou do práce, jeden jezdí na kole vzdálenost, kterou by druhý jinak než autem nejel (a může to zdůvodňovat třeba tím, že večer musí stihnout jít do fitka, protože má málo pohybu, což ale ten co jezdí na kole nepotřebuje, takže ten má nakonec i víc času a pestřejší život, potkává víc lidí než ten v autě). Ale to je fakt specifický případ, ale ukazuje, že jedna věc se dá dělat různě a souvisí značnou měrou tím v jakých stereotypech racionalizací kdo žije, tady jaký má významový rámec věcí, postojů, společenských standardů atd. Myslím, že jen málokdo z nás při řízení auta myslí na to, jaký svět dětem přenecháme, spíš na to co jim dopřejeme teď a tak je vozíme do školy autem, stále někam na výlety, létáme na dovolené apod. Žádné jednoduché řešení není, je to komplexní téma.