Dnes ráno jsem jel do práce a poslouchal Radiožurnál. A málem jsem to "zaparkoval" do "pangejtu", když jsem slyšel, co zase Evropská unie vymyslela. Že prý máme z označení výrobku "Pomazánkové máslo" vynechat to slovo "máslo". Podle směrnic EU má být máslem označen pouze výrobek, u něhož je alespoň 80 % tuku. Ta kauza se ale táhne od konce roku 2007. A Evropská unie nedá a nedá pokoj...
To si snad už ale dělají unijní úředníci opravdu srandu. A ještě k tomu ve chvíli, kdy už na toto téma sama EU vydala v některých dalších státech tohoto uskupení výjimku! Naproti tomu na Slovensku ustoupili unijnímu tlaku a mají tam jen "Natierku."
Od vstupu do EU jsem měl vždycky odstup. Pak jsem si četl v Lisabonské smlouvě a to byl skutečně zážitek (to by bylo ale na delší psaní...) A nakonec nám postupně EU bude zasahovat do vnitřních věcí našeho státu natolik, že si bez povolení EU, resp. souhlasu Rady EU, neutřeme snad ani z...k (a k tomu se vydá ještě evropská směrnice, jak široký, kolik vrstev a jak potištění musí toaleťák být).
Určitá vyšší míra spolupráce zemí v rámci Evropy je jistě žádoucí, bez ní to nepůjde, ale musí to mít nějaké rozumné hranice. Tohle už je trochu moc. A jestliže Řecko zamává s EU tak, jak zamávalo, něco je asi špatně a míra provázanosti je příliš vysoká. Zdánlivě to s naším pomazánkovým máslem nemá co dělat, ale bohužel silná souvislost tu je - v základním principu.
Čím více provázané vztahy mezi evropskými státy budou, tím více bude Rada EU omezovat dění v rámci vnitřních věcí každého jednoho člena Evropské unie (například v případě pomazánkového másla - zní to až komicky, ale je mi z toho spíš smutno.) A tím více budou (a už také jsou) spjaty ekonomiky zemí vzájemně. O to více, pokud jsou členské státy EU v tzv. eurozóně.
Takže vážení euroúředníci, přemýšlejte více o tom, jestli ona to ta Francie přece jen nedělá v poslední době dobře, nebo o tom, jak uchránit eurozónu od problémů vyvolaných "téměř bankrotem" některého z členských států, než o blbostech typu pomazánkového másla!
DÍKY!!!
