Otepluje se Země?

Tak  se  nám  počasí  zase  jednou  zbláznilo.  Na důkaz oteplováníplanety vypukly rekordní mrazy. Nebo se nám zbláznilo podnebí? A může zato jedna česká elektrárna. Anebo se nám zbláznili politici na konferenciv Kodani? Jak to tedy je?

Všichni se děsí, že se planeta  Země otepluje. Z historie ale víme,
že podnebí  se měnilo vždycky. Když  Vikingové objevili Grónsko, nazvali
ho  "Gronland",  tedy  "Zelená  země".  Tehdy  tam  zřejmě  byly  zelené
pastviny, takže se  tam Vikingové mohli usídlit a  pěstovat tam dobytek.
Dnes tam žádné  pastviny nejsou, jen ledovce. Ve  středověku tedy zřejmě
byla  Země  oteplená  více  než  dnes.  Na  konci  středověku  pak došlo
k ochlazení.  Klimatologové  tomu  říkají  "malá  doba  ledová".  Zelené
pastviny  v Grónsku  zmizely pod  ledem, dobytek  pomřel hlady a grónští
Vikingové,  kteří se  z nějakého  důvodu neživili  rybolovem, ale  pouze
chovem  dobytka  -  odstěhovali  se,  nebo  také  vymřeli? Moc přesně to
nevíme.
Dnes  tedy ta  "malá doba  ledová" končí  a Země  se zase otepluje.
Někteří klimatologové  tvrdí, že už skončila,  nicméně zelené pastviny v
Grónsku pořád ještě nejsou.
Ve starověkém Římě lidé  chodili v tógách. Splývavých, rozevlátých,
které  asi moc  nehřály. Tehdy  to bylo  možné. Kdyby  dnes v  Římě lidé
chodili v tógách, v zimě by  zmrzli. Pořád ještě se tedy Země neoteplila
tak, jak byla ve starověku.
Pokud půjdeme  ještě dále do  minulosti, pak v  dobách meziledových
byla Země tak oteplená, že na  území naší dnešní republiky rostly palmy.
Archeologové a geologové vykopali jejich zbytky. Pak přišla doba ledová.
Na  našem území  byla tundra  a na  severu ledovec.  Dokazují to  bludné
balvany, které k nám ten ledovec přinesl až ze Skandinávie.
Před zhruba 10 000 lety doba  ledová skončila, ledovce začaly tát a
hladina moří  začala stoupat. V době  ledové byla hladina moří  zhruba o
100  metrů níže  než dnes.  Potápěči  nacházejí  všude na  světě v  této
hloubce  písečné pláže  a pobřežní  útesy. O  těch 100  metrů vystoupila
hladina moří  zhruba za 1000 let.  Když si to spočítáme,  znamená to, že
hladina  stoupala o  metr za  každých  10  let. Tedy  v průběhu  jednoho
lidského života  o několik metrů. Lidé  žijící na pobřeží tedy  mohli na
vlastní oči vidět, jak krajina jejich dětství nenávratně mizí pod vodou,
jak umírají lesy zaplavované mořem, jak se z kopců stávají ostrovy a jak
nižší ostrovy mizí  pod hladinou. Možná i několikrát  za život se museli
stěhovat dál  od pobřeží a  mohli se chodit  dívat, jak jejich  dřívější
domovy pohlcuje moře.
Docela  určitě to  tehdy nezavinila  naše technická  civilizace. Co
tedy způsobovalo všechny ty doby ledové a neziledové?
Nevíme.   Proč  roztály   jen  ledovce   v  Americe   a  v  Evropě,
zatímco v Antarktidě a v  Grónsku zůstaly? Nevíme. Někteří klimatologové
tvrdí, že doba  ledová vlastně ještě neskončila, že  ten přechod od doby
ledové k době  meziledové byl jen přerušen (Čím?  Nevíme. Proč? Nevíme.)
a nyní,  po 10  000 letech,  se zase  rozběhl dál.  Přichází tedy (zcela
normálně, jako  už mnohokrát předtím  v historii Země)  doba meziledová?
Nevíme. Proč právě  teď? Nevíme... Teorií o tom je  sice hromada, ale už
z toho  množství je  zřejmé, že  dokázána není  žádná. Jinak bychom měli
teorii jen  jednu a tu by  všichni uznávali. To, že  současné oteplování
zavinila naše činnost a naše exhalace, je tedy jen jedna z mnoha a mnoha
teorií  a  je  stejně  tak  nedokázaná  jako  všechny  ostatní. Stačí si
uvědomit, že  každý bouřkový mrak má  v sobě víc energie  než Temelínská
elektrárna. V  každém jednotlivém tropickém uragánu  se točí víc energie
a tepla než  kolik ho vyrobí a  spotřebuje celé lidstvo za  několik let.
Nedokážeme poručit větru ani dešti. Nedokážeme ovlivnit ani malou místní
letní bouřku. Nechápu, kde se v nás bere to velikášství, s nímž tvrdíme,
že (neúmyslně) ovlivňujeme podnebí celé planety.
Možná  ano.  Když  plivneme  do  moře,  jeho  hladina se teoreticky
nepochybně zvedne.  Jenže tak nepatrně,  že si toho  nikdo ani nevšimne,
nikdo to nedokáže  změřit. Tak nějak asi vypadá  náš přínos k oteplování
planety. Dokud nebudeme s naprostou  jistotou vědět, co způsobovalo doby
ledové  a meziledové,  nemůžeme o  naší vině  na změnách  podnebí tvrdit
vůbec nic.
Co nás čeká dál? Tedy pokud bude oteplování planety pokračovat jako
dosud  a  všechny  ledovce  na  Zemi  roztají?  Odborníci se shodují, že
hladina moří stoupne.  Možná o pět metrů, možná o  osmdesát... Na tom se
už shodnout nedokáží. Záleží totiž na tom, kolik ledu je v Antarktidě, v
Grónsku a v ostatních ledovcích na Zemi. Ani to ale nevíme...
Nabízím pohled z jiného úhlu:
Dunaj  se pod  Bratislavou větví  (nebo spíš  větvil, dokud  nebylo
postaveno Gabčíkovské vodní dílo) do  spousty postranních ramen. Říká se
tomu "vnitrozemská  delta". Taková delta ovšem  nemůže vzniknout jen tak
sama  od sebe.  Delta vzniká  jedině v  ústí řek  do moře  či jezera. Na
Nigeru v  Africe najdeme podobnou  vnitrozemskou deltu, navíc  ve zhruba
stejné nadmořské  výšce. V Jižní  Americe zase v  povodí řeky Rio  Negro
existuje  propojení Amazonky  a Orinoka,  také zhruba  v nadmořské výšce
Gabčíkova. Dalo by se z toho  usoudit, že Amazonka s Orinokem měly kdysi
společnou deltu,  a ono propojení  je posledním pozůstatkem  této delty.
Nabízím teorii, že v době meziledové,  kdy na Zemi žádné ledovce nebyly,
dosahovala  hladina moří  až k  těmto místům  a proto  tyto delty (tehdy
nikoliv vnitrozemské) vznikly.
Muselo  to být  právě v  poslední době  meziledové, protože  taková
vnitrozemská delta  nemůže mít dlouhého (v  geologických měřítkách času)
trvání.  Řeka si  totiž rychle  vymele hlubší  centrální koryto,  a její
postranní ramena pak vyschnou a  zmizí. Proto jsou vnitrozemské delty ve
světě tak vzácné, i když dříve mohly být na mnoha řekách, ale od té doby
už dávno zanikly. Dochovat se mohly  jen tam, kde v poslední době ledové
bylo sucho a průtok řeky malý, takže si příliš hluboké koryto z nějakého
ramena delty řeka vymlít nemohla nebo to do dnešní doby nestihla.
To  ovšem  znamená,  že  pokud  roztají  všechny  ledovce především
v Antarktidě a  v Grónsku, pak moře  znovu vystoupí do stejné  výše jako
před vznikem těchto  ledovců době meziledové - tedy  že znovu dosáhne až
ke  Gabčíkovu (a  v Africe  až  ke  vnitrozemské deltě  Nigeru, v  Jižní
Americe až k propojení Amazonky s Orinokem).
Je to asi  dost děsivá představa pro Maďary,  Poláky a další národy
žijící při dolních tocích řek. Při našem současném stavu znalostí (spíše
neznalostí!) důvodů, proč  vznikaly doby ledové a meziledové,  s tím ale
asi nic  nenaděláme. To, že  oteplování planety způsobuje  zvýšený obsah
kysličníku uhličitého  v atmosféře, je  jen jedna z  mnoha neprokázaných
teorií. Je to  ale teorie, která mnoha firmám  zajišťuje obrovské zisky.
Proto  asi  je  tak  populární  a  propagovaná.  Proto  se v jejím jménu
vyhazují  (oknem) obrovské  sumy peněz,  a přitom  žádný výsledek  nikde
vidět není.
Zkusme  ale  na  chvíli  předpokládat,  že  je to pravda. Kysličník
uhličitý není v přírodě nic cizího.  Je to základní živina pro rostliny.
Všechny  zelené  rostliny  hladově  vychytávají  z  atmosféry  kysličník
uhličitý jak jen mohou. Největšími pohlcovači kysličníku uhličitého jsou
odjakživa  především zelené  řasy v   oceánech a  v druhé  řadě tropické
pralesy.  V naší  republice pak  lesy. Nejlepším  způsobem, jak zabránit
narůstání  koncentrace kysličníku  uhličitého v  atmosféře, tedy  nejsou
nějaké  limity  a  obchodování  s  povolenkami  (a hromadění příslušných
zisků), ale  obnovení zničených tropických  pralesů a čistoty  moří, aby
tam  zelené řasy  znovu mohly  žít. Čím  dříve si  to politici  ve světě
uvědomí, tím lépe.
A co my v našich  malých českých podmínkách? Světem sice nepohneme,
ale svoje  malé polínko bysme  si přiložit mohli.  Měli bychom vysazovat
nové  lesy (a  to nejen   kvůli kysličníku  uhličitému) všude,  kde leží
nějaký kus země  ladem - a že je takových  kusů požehnaně, to může vidět
každý všude kolem sebe sám. Třeba se ostatní národy přidají.
Ovšem jestli  to pomůže, nevíme... Dokud  nebudeme vědět aspoň proč
poslední doba  ledová skončila, a  proč skončila právě  před (zhruba) 10
000 lety a  ne dřív nebo později, a proč  skončila jen tak napůl, nebude
jisté  nic. A  potom, co  se provalilo,  jak (nás) někteří klimatologové
podváděli ohledně měření,  jestli se Země otepluje či  ochlazuje, už jim
nemůžeme  věřit  ani  kdyby  nám  teď  nakrásně  oznámili,  že  objevili
nevyvratitelný důkaz o správnosti některé z těch nesčetných teorií. Když
jde  o obrovské  zisky, je  pravda obvykle  nežádoucí. Na  té konferenci
v Kodani ve skutečnosti vůbec nešlo o nějaké oteplování planety, ale jen
o ty  obrovské zisky.  Jako při  nějakém lupičském  dělení kořisti. Není
divu, že se tam  nedohodli, kolik kdo z těch zisků urve  pro sebe, a kdo
ty obrovské peníze zaplatí.