- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Všichni se děsí, že se planeta Země otepluje. Z historie ale víme,
že podnebí se měnilo vždycky. Když Vikingové objevili Grónsko, nazvali
ho "Gronland", tedy "Zelená země". Tehdy tam zřejmě byly zelené
pastviny, takže se tam Vikingové mohli usídlit a pěstovat tam dobytek.
Dnes tam žádné pastviny nejsou, jen ledovce. Ve středověku tedy zřejmě
byla Země oteplená více než dnes. Na konci středověku pak došlo
k ochlazení. Klimatologové tomu říkají "malá doba ledová". Zelené
pastviny v Grónsku zmizely pod ledem, dobytek pomřel hlady a grónští
Vikingové, kteří se z nějakého důvodu neživili rybolovem, ale pouze
chovem dobytka - odstěhovali se, nebo také vymřeli? Moc přesně to
nevíme.
Dnes tedy ta "malá doba ledová" končí a Země se zase otepluje.
Někteří klimatologové tvrdí, že už skončila, nicméně zelené pastviny v
Grónsku pořád ještě nejsou.
Ve starověkém Římě lidé chodili v tógách. Splývavých, rozevlátých,
které asi moc nehřály. Tehdy to bylo možné. Kdyby dnes v Římě lidé
chodili v tógách, v zimě by zmrzli. Pořád ještě se tedy Země neoteplila
tak, jak byla ve starověku.
Pokud půjdeme ještě dále do minulosti, pak v dobách meziledových
byla Země tak oteplená, že na území naší dnešní republiky rostly palmy.
Archeologové a geologové vykopali jejich zbytky. Pak přišla doba ledová.
Na našem území byla tundra a na severu ledovec. Dokazují to bludné
balvany, které k nám ten ledovec přinesl až ze Skandinávie.
Před zhruba 10 000 lety doba ledová skončila, ledovce začaly tát a
hladina moří začala stoupat. V době ledové byla hladina moří zhruba o
100 metrů níže než dnes. Potápěči nacházejí všude na světě v této
hloubce písečné pláže a pobřežní útesy. O těch 100 metrů vystoupila
hladina moří zhruba za 1000 let. Když si to spočítáme, znamená to, že
hladina stoupala o metr za každých 10 let. Tedy v průběhu jednoho
lidského života o několik metrů. Lidé žijící na pobřeží tedy mohli na
vlastní oči vidět, jak krajina jejich dětství nenávratně mizí pod vodou,
jak umírají lesy zaplavované mořem, jak se z kopců stávají ostrovy a jak
nižší ostrovy mizí pod hladinou. Možná i několikrát za život se museli
stěhovat dál od pobřeží a mohli se chodit dívat, jak jejich dřívější
domovy pohlcuje moře.
Docela určitě to tehdy nezavinila naše technická civilizace. Co
tedy způsobovalo všechny ty doby ledové a neziledové?
Nevíme. Proč roztály jen ledovce v Americe a v Evropě,
zatímco v Antarktidě a v Grónsku zůstaly? Nevíme. Někteří klimatologové
tvrdí, že doba ledová vlastně ještě neskončila, že ten přechod od doby
ledové k době meziledové byl jen přerušen (Čím? Nevíme. Proč? Nevíme.)
a nyní, po 10 000 letech, se zase rozběhl dál. Přichází tedy (zcela
normálně, jako už mnohokrát předtím v historii Země) doba meziledová?
Nevíme. Proč právě teď? Nevíme... Teorií o tom je sice hromada, ale už
z toho množství je zřejmé, že dokázána není žádná. Jinak bychom měli
teorii jen jednu a tu by všichni uznávali. To, že současné oteplování
zavinila naše činnost a naše exhalace, je tedy jen jedna z mnoha a mnoha
teorií a je stejně tak nedokázaná jako všechny ostatní. Stačí si
uvědomit, že každý bouřkový mrak má v sobě víc energie než Temelínská
elektrárna. V každém jednotlivém tropickém uragánu se točí víc energie
a tepla než kolik ho vyrobí a spotřebuje celé lidstvo za několik let.
Nedokážeme poručit větru ani dešti. Nedokážeme ovlivnit ani malou místní
letní bouřku. Nechápu, kde se v nás bere to velikášství, s nímž tvrdíme,
že (neúmyslně) ovlivňujeme podnebí celé planety.
Možná ano. Když plivneme do moře, jeho hladina se teoreticky
nepochybně zvedne. Jenže tak nepatrně, že si toho nikdo ani nevšimne,
nikdo to nedokáže změřit. Tak nějak asi vypadá náš přínos k oteplování
planety. Dokud nebudeme s naprostou jistotou vědět, co způsobovalo doby
ledové a meziledové, nemůžeme o naší vině na změnách podnebí tvrdit
vůbec nic.
Co nás čeká dál? Tedy pokud bude oteplování planety pokračovat jako
dosud a všechny ledovce na Zemi roztají? Odborníci se shodují, že
hladina moří stoupne. Možná o pět metrů, možná o osmdesát... Na tom se
už shodnout nedokáží. Záleží totiž na tom, kolik ledu je v Antarktidě, v
Grónsku a v ostatních ledovcích na Zemi. Ani to ale nevíme...
Nabízím pohled z jiného úhlu:
Dunaj se pod Bratislavou větví (nebo spíš větvil, dokud nebylo
postaveno Gabčíkovské vodní dílo) do spousty postranních ramen. Říká se
tomu "vnitrozemská delta". Taková delta ovšem nemůže vzniknout jen tak
sama od sebe. Delta vzniká jedině v ústí řek do moře či jezera. Na
Nigeru v Africe najdeme podobnou vnitrozemskou deltu, navíc ve zhruba
stejné nadmořské výšce. V Jižní Americe zase v povodí řeky Rio Negro
existuje propojení Amazonky a Orinoka, také zhruba v nadmořské výšce
Gabčíkova. Dalo by se z toho usoudit, že Amazonka s Orinokem měly kdysi
společnou deltu, a ono propojení je posledním pozůstatkem této delty.
Nabízím teorii, že v době meziledové, kdy na Zemi žádné ledovce nebyly,
dosahovala hladina moří až k těmto místům a proto tyto delty (tehdy
nikoliv vnitrozemské) vznikly.
Muselo to být právě v poslední době meziledové, protože taková
vnitrozemská delta nemůže mít dlouhého (v geologických měřítkách času)
trvání. Řeka si totiž rychle vymele hlubší centrální koryto, a její
postranní ramena pak vyschnou a zmizí. Proto jsou vnitrozemské delty ve
světě tak vzácné, i když dříve mohly být na mnoha řekách, ale od té doby
už dávno zanikly. Dochovat se mohly jen tam, kde v poslední době ledové
bylo sucho a průtok řeky malý, takže si příliš hluboké koryto z nějakého
ramena delty řeka vymlít nemohla nebo to do dnešní doby nestihla.
To ovšem znamená, že pokud roztají všechny ledovce především
v Antarktidě a v Grónsku, pak moře znovu vystoupí do stejné výše jako
před vznikem těchto ledovců době meziledové - tedy že znovu dosáhne až
ke Gabčíkovu (a v Africe až ke vnitrozemské deltě Nigeru, v Jižní
Americe až k propojení Amazonky s Orinokem).
Je to asi dost děsivá představa pro Maďary, Poláky a další národy
žijící při dolních tocích řek. Při našem současném stavu znalostí (spíše
neznalostí!) důvodů, proč vznikaly doby ledové a meziledové, s tím ale
asi nic nenaděláme. To, že oteplování planety způsobuje zvýšený obsah
kysličníku uhličitého v atmosféře, je jen jedna z mnoha neprokázaných
teorií. Je to ale teorie, která mnoha firmám zajišťuje obrovské zisky.
Proto asi je tak populární a propagovaná. Proto se v jejím jménu
vyhazují (oknem) obrovské sumy peněz, a přitom žádný výsledek nikde
vidět není.
Zkusme ale na chvíli předpokládat, že je to pravda. Kysličník
uhličitý není v přírodě nic cizího. Je to základní živina pro rostliny.
Všechny zelené rostliny hladově vychytávají z atmosféry kysličník
uhličitý jak jen mohou. Největšími pohlcovači kysličníku uhličitého jsou
odjakživa především zelené řasy v oceánech a v druhé řadě tropické
pralesy. V naší republice pak lesy. Nejlepším způsobem, jak zabránit
narůstání koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře, tedy nejsou
nějaké limity a obchodování s povolenkami (a hromadění příslušných
zisků), ale obnovení zničených tropických pralesů a čistoty moří, aby
tam zelené řasy znovu mohly žít. Čím dříve si to politici ve světě
uvědomí, tím lépe.
A co my v našich malých českých podmínkách? Světem sice nepohneme,
ale svoje malé polínko bysme si přiložit mohli. Měli bychom vysazovat
nové lesy (a to nejen kvůli kysličníku uhličitému) všude, kde leží
nějaký kus země ladem - a že je takových kusů požehnaně, to může vidět
každý všude kolem sebe sám. Třeba se ostatní národy přidají.
Ovšem jestli to pomůže, nevíme... Dokud nebudeme vědět aspoň proč
poslední doba ledová skončila, a proč skončila právě před (zhruba) 10
000 lety a ne dřív nebo později, a proč skončila jen tak napůl, nebude
jisté nic. A potom, co se provalilo, jak (nás) někteří klimatologové
podváděli ohledně měření, jestli se Země otepluje či ochlazuje, už jim
nemůžeme věřit ani kdyby nám teď nakrásně oznámili, že objevili
nevyvratitelný důkaz o správnosti některé z těch nesčetných teorií. Když
jde o obrovské zisky, je pravda obvykle nežádoucí. Na té konferenci
v Kodani ve skutečnosti vůbec nešlo o nějaké oteplování planety, ale jen
o ty obrovské zisky. Jako při nějakém lupičském dělení kořisti. Není
divu, že se tam nedohodli, kolik kdo z těch zisků urve pro sebe, a kdo
ty obrovské peníze zaplatí.
Další články autora |
Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...