Asi politikům nerozumím. Proč vyhledávají zbytečné střety když odborná řešení jsou snadná a schůdná? Proč se premiér, jeho vláda a poslanci hádají o věcech, které vůbec nemusí být předmětem sporu? Můj blog jistě zapadne v lákavém souboji gigantů, Kalousků a Fialů se Sobotkou, Babišem a Bělobrádkem s potutelným úšklebkem Okamury a Filipa. A přece bych stál o to, aby mě někdo z nich vyvrátil, že to co dále popíši je v souladu s platnou a účinnou částí služebního zákona. Tam jaké hry politici zase hrají?
Zákon 218 z roku 2002 byl přjat 28.5.2002. Jeho plná účinnost byla stanovena na 1.1. 2004 ovšem s tím, že některá ustanovení služebního zákona nabyla účinnosti již dnem vyhlášení a následné posuny v účinnosti, nakonec k 1.1.2015 se této platné a účinné části nedotýkají!!!! Stačí umět číst.
Generální ředitelství státní služby bylo v souladu se zmíněným zákonem vytvořeno v rámci Úřadu vlády dne 15.6. 2002. A také začalo pracovat, byl vybudován Institut státní správy pro vzdělávání, pravidla organizace správních úřadů, a řada dalších dokumentů. Současně byl schválen i prováděcí zákon ke služebnímu zákonu, ten mj. rušil povinnost mnistrů, resp.kandidátů na ministry předkládat lustrační osvědčení, ovšem tato část byla v účinnosti odsunuta na rok 2015.
Co tedy dodnes ze služebního zákona platí?
Vlády od roku 2004 mohly kdykoliv navrhnout prezidentu republiky jmenování generálního ředitele státní služby a po jeho jmenování mohli být jmenováni na ústředních úřadech státní tajemníci. Ti měli jmenovat personální ředitele a zajistit, že ministři či náměstci nebudou rozhodovat o personálních otázkách.
Vlády (i vláda současná) však nepochopitelně zůstaly v nečinnosti, postupně utlumovaly činnost Generálního ředitelství a skutečný právní stav přehlížely. Mohl bych doložit, že o těchto možnostech věděl prezident Václav Klaus a nechal se o této možnosti informovat, premiér Topolánek též zvažoval, že po roce 2006, tedy po remízových volbách navrhne Paroubkovi aby (v rozporu s principem zákona) najmenoval státní tajemníky a podpořil (toleroval) jeho vládu, což Paroubek logicky odmítl. U některých jednání jsem v té době byl velice blízko a netrpím přehnanou fantazií.
Tato vláda správně zahájila práce na novele služebního zákona, to je nepochybné, že jeho podstatné části změnu naléhavě žádají. O tom žádná. Ale v žádném případě ji nikdo neomezuje v případě, že se třeba zítra rozhodne jmenovat generálního ředitele státní služby.Podle mých představ, které jsem již několik let neúspěšně rozesílal kdekomu, i kanceláři prezidenta, Úřadu vlády, ministrům, pak mohl úkol zpracovat novelu zákona získat jmenovaný generální ředitel státní služby, který by se s tímto úkolem vypořádal jistě lépe než politici, kteří si v zákoně vytvářejí různá zadní vrátka aby obsadily na dlouhou dobu určité posty svými příznivci. Možná jim křivdím, ale jiný důvod těch rituálních tanců nenalézám.
Znám i vhodné odborníky, kteří by mohli být do funkce generálního ředitele jmenováni. K předním odborníkům patří Ing. Kamil Srnec, mladý odborník, který se aplikací služebního zákona zabývá již od roku 2002 a v době, kdy jsem byl vedoucím úřadu vlády patřil k nejlepším odborníkům. Není spojen z žádnou politickou stranou a.....to je možná jeho největší vada, alespoň u politiků.
Funkční stát respektuje platné zákony. Ale dosud nikdo nevysvětlil, proč současná vláda postupuje tak složitým způsobem. Ostatně postupuje, nebo couvá? Nelze to rozeznat. Ale ty politické souboje se mě zdají směšné.
