Ať si to kluci vyřeší, řekl podle serveru Aktuálně.cz Mirek Topolánek. Měl samozřejmě na mysli vicepremiéra Bursíka a exvicepremiéra Čunka. Nu dobrá, to se mě ( z jeho pohledu) zdá cestou nejmenšího odporu ( a odpovědnosti). Ale o tom psát nechci
Premiér dále popisuje, jak Ministerstvo pro místní rozvoj výborně pracuje, což dokazuje na konkrétních údajích o vyčerpání dotací a zpracovaných programech na roky 2007 - 2013.
Avšak.... Nejprve žertem ale později již vážněji uvažuje, že by bylo nejlepší toto ministerstvo zrušit. Bude-li ministerstvo i nadále v personálním patu, tj. ministrem chce být předseda KDU ČSL Jiří Čunek, zelení pak hrozí odchodem z vlády, tak by skutečně, podle Mirka Topolánka, bylo lepší ministerstvo zrušit. Tvrdí, že „dnes je to agentura pro kontrolu udělování strukturálních fondů. Ty agendy se dají umístit kamkoliv jinam".
Přes to, že sám autor se záhy brání, že hovořil ve velké nadsázce, není tento názor ničím novým. Již před volbami v roce 2006 se kuloárně hovořilo o novém „superministerstvu" které by vzniklo sloučením například MMR, ministerstva průmyslu a obchodu a některých agend Úřadu vlády. Tehdy se otevřeně hovořilo o tom, že v čele superministerstva by měl stát Miroslav Kalousek.
Tak možné je všechno, „komu Bůh dal úřad, tomu dal i rozum", říkalo se již za starého Rakouska. A já rád souhlasím s poznáním, že ministerstvo pro místní rozvoj dobře pracuje, také proto, že je tam dlouhodobě zaměstnána řada špičkových odborníků, opravdových státních úředníků, kteří si hledí své odborné práce, respektují politická zadání a směrování politiků při změnách vlády a noci dlouhých nožů se jim vyhýbají. Myslím si, že tak to má být.
A mohlo by tak tomu být i jinde, ale psát o existujícím ale nerespektovaném zákonu o státní službě se mě již zajídá, nikoho to nezajímá.
Více bych činil výhradu srovnat toto ministerstvo s agenturou, je znát, že premiér o jeho práci a kompetencích mnoho neví. Nejde jen o strukturální fondy a programy, ale také o agendu cestovního ruchu, jenž je významným zdrojem příjmů naši republiky, také o bytovou politiku, výstavbu různých sociálních zařízení, mj. také kontrolu dražeb a výkon státní správy v mnoha oblastech, například stavebním řízení atd.
Politik, aby přežil, zjednodušuje, to chápu a snaha pravicových vlád zjednodušovat, zmenšovat, považovat koncepční práci za nadbytečnou, léčit nemoci liberalizací, privatizací, trhem je pro ně genetickým kódem. Může být možná lékem neduhů, je-li používána s rozvahou a rozumě a hlavně spravedlivě.
Ale například v bytové politice je třeba udělat mnoho věcí. K zákonu o deregulaci nájemného ( který nám mimo jiné pravice před lety vyčítala jako nedostatečný a teď je „ráda, že ho má") by měl být přidán zákon o pomoci sociálně potřebným, měla by se dopracovat vize právní úpravy po dokončení tzv. přechodného období, měli bychom účinně podporovat zateplení a rekonstrukci panelových domů, (a rozhodnout, zda Státní fond rozvoje bydlení má vůbec budoucnost) kde je třeba miliard korun, které platí družstevníci a vlastníci, kde je možné ušetřit 45 % spotřeby energií ( která je čím dál dražší) a významně zlepšit životní prostředí a zdravotní stav občanů v plesnivějících panelácích žijících.
Takových argumentů proti zrušení ministerstva je jistě více. A tak jsem rád, že šlo jen o nadsázku. Nejde tedy o agenturu, jak se na první pohled zdá, a kvalifikovaný, politicky odpovědný ministr by v jeho čele měl sedět již dávno. No uvidíme, kdo jim bude, nebo se raději ministerstvo přece jen zruší. Není to vysoká cena za smír v koalici ?
Kluci si to nevyřeší. Lidovecký předák má podle mínění svého a stranických kolegů na ústavní post nárok, a protože jeho případ nikdy nedošel k soudu dovolává se presumpce neviny a nespatřuje důvod nevrátit se. Zelení pak důvodně (asi) nevěří, že případ byl posuzován objektivně a nezávisle a mají obavy, že se dík investigativním novinářům časem věc rozšťourá, a znovu otevře, což by opravdu bylo pro vládu špatné. Za daleko menší nejasnosti odstranili lidovci premiéra Stanislava Grosse, ale nyní jsou mrtvým broukem - nic se nestalo, tvrdí.
Je to jistě nepříjemná situace a jen těžkou v ní lze soudit, kde je pravda.
A tak to bude zase na Vás, pane premiére.
