Dějí se sice v politice mnohem větší věci, ale jako spoluautora zákona o postupné deregulaci nájemného musím vyjádřit svůj názor na ve sněmovně schválenou novelu, která prodlužuje období jednostranného zvyšování nájemného na další tři roky s tím, že dojde k zmírnění nárůstu, který se zdál být neúnosný. Předem říkám, že s tímto řešením nesouhlasím.
Je třeba říci proč. Vůbec se mě nelíbí, že zákon v některých regionech skončí svoji platnost 31.12.2010 a jinde až o dva roky později. Vzniká tak situace daleko složitější. Já chápu, že pro občany, zejména důchodce, je nárůst nájemného velkým problémem ale jaký je rozdíl mezi důchodcem v Praze a Ostravě ? Rozhodně ne zásadní, ale zákon jim vytváří odlišné podmínky.
Skutečně správným řešením je adresná sociální pomoc potřebným, aby se nemuseli stěhovat na periferie měst a mohli v klidu dožít ve stávajícím bytě. Pak ale toto sociálno nelze přenášet jen na pronajímatele, ale na stát, tedy vytvořit promyšlenější systém adresné podpory. Vždy jsme říkali, že nájemné by nemělo činit víc než třetinu čistých rodinných příjmů. Již před přijetím tohoto zákona, v roce 2004, činily tyto náklady v Praze u důchodců 27 %. Nájem se jim tedy měl zvednout maximálně o 3 %, ostatní měl adresnou dávkou pokrýt stát. To ale nefunguje a současná vláda se tím nějak moc nezabývá, i když politici ODS (Zdena Horníková) jsou prvními, co o přijetí zmíněné úpravy informují. Jistě, volby se asi blíží.......
Návrh KSČM, který také sněmovnou prochází by byl výborný před 15 lety, někde v roce 1993. Je to vlastně ekonomizace nájemného. Argument, že "kopíruje" ekonomické nájemné v družstvech není přesný. Podstatná část družstevních bytů, zejména ve velkých městech, byla převedena do vlastnictví. Specifikace nákladů na provoz domu (nikoliv nájemné) je logicky přísně na úrovni potřeb ale takových potřeb, jak je vidí a hodnotí sami vlastníci přes možnosti své kapsy. Skutečná rezerva na obnovu a rekonstrukci by měla být v optimálním případě mnohem vyšší. Je to "past na budoucnost" protože podfinancování dům pár let vydrží, ale pak se potřeba nahromadí a vlastníci budou muset "přitlačit". Tedy ani tento návrh se mě nelíbí.
Já bych zákon o jednostranném zvyšování nájemného plošně zrušil, bez rozdílu všude, k 31.12. 2009. Důvodů je více. Jsme v krizi, roste nezaměstnanost, neklid a obavy ve společnosti. To je jistě důvod, ale ne hlavní. Ceny nemovitostí s v podleních letech "splašily" a jejich skutečná výše neodpovídá jejich hodnotě, trh cen se zdeformoval, banky půjčovaly na všechno bez ohledu na cenu (ostatně toto je základ krize v USA od které se vše odvíjí). Náš strategický cíl, který jsme v roce 2005 proklamovali, byl již naplněn.
Na zrušení stačí jedna věta v zákoně 107/2006 Sb.:
V § 8 odst. 2 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se číslovka „2010" nahrazuje číslovkou „2009".V § 696 odst. 1 se slova „zvláštní právní předpis" zrušují.
To ale nestačí, je třeba říci co potom. Nazvali jsme to standardní období - to by mělo platit trvale. I o něm se vedou spory - politici se shodují, že by nájemné mělo vyjadřovat jakýsi průměr cen nájemného v míst+ě - tzv. v místě obvyklé nájemné. To ale v různých zemích se určuje různě - od "zrcadel nájemného" zjišťovaného podle zákona v Německu až po určení soudem. Osobně bych jej řešil dvěmi odstavci zákona asi takto:
Doporučuji změnit občanský zákoník tak, že když je nájemné nižší než nájemné v dané obci nebo její části a v daném čase s přihlédnutím k velikosti a kvalitě pronajímaného bytu, za které lze pronajmout srovnatelný byt (dále jen „obvyklé nájemné"), a nelze-li docílit dohody o zvýšení nájemného, může se pronajímatel obrátit na soud, aby rozhodl o zvýšení nájemného s účinností od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl návrh soudu doručen. Ale musí to platit také naopak. Jestliže je nájemné vyšší než obvyklé nájemné, a nelze-li docílit dohody o snížení nájemného, může se nájemce obrátit na soud, aby rozhodl o snížení nájemného s účinností od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl návrh soudu doručen."
To co nám skutečně schází je systém levného tzv. sociálního bydlení, jako například byty HLM ve Francii, bytové kooperace v Holandsku či asociace v Anglii, nezisková společenství v Rakousku..... Jaká bída v bytové politice, když o tom hovoříme 19 let a zatím neexistuje nic.
Teším se na reakce. Toto není "ratio scriptum" ale názor. Ivan Přikryl
