Vláda dnes schválila nařízení, které má pomoci obcím stavět sociální byty. Již nepočítá s realizací závazků ze svého programového prohlášení a přijetím zákona o sociálním, dostupném a udržitelném bydlení.
Již delší dobu namítám, že bez komplexního rozboru všech aspektů bytové politiky není vláda schopna řešit své kompetence v bydlení. Nechává desetitisíce občanů v bytové nouzi, ohrožení ztrátou bydlení či v situaci nemožnosti jej získat. Netýká se to jen lidí v ubytovnách, ale především mladých lidí, samoživitelek, seniorů. Zveřejňují se statistiky, nejen já publikuji seriály článků o tom, že moderní Evropa řeší bydlení jinak, existencí neziskové formy výstavby a pronajímaných bytů kombinované s byty na volný trh, články posílám politikům, členům vlády ale volby jsou ještě daleko a až se tato čaulidi vláda probere, bude před volbami již pozdě na přijetí zákona o sociálním, dostupném a udržitelném bydlení. Možná to může být zákon jeden, možná dva, ale bez nich bude dál problém. A ty premiér nechce, nepotřebuje. Tak.
Také jsem dnes registroval zveřejnění statistiky o skladbě bytů vlastnických a nájemních v Evropě. Tam si i developeři vyčíslili, proč cena bytů vzrostla na dvojnásobek oproti roku 2010. A když jediná ministryně - Jana Maláčová naznačuje, že s touto strategií nesouhlasí, pak ji pověsí na pranýř a kritizují ze všech stran. A přitom řešení sociálních otázek je podmíněno existencí skutečné bytové politiky, jinak v této oblasti může stát jen čím dál víc přispívat na dávky.
Opakuji, že totiž třeba systematický pohled na bytovou politiku státu jako komplex. Reformovat ji. Vyjít ze současného stavu právních a ekonomických podmínek bydlení vlastnického, nájemního, zhodnotit komplexnost nabídky na bytovém trhu, komparovat s moderními zeměmi s úspěšnou bytovou politikou, nejlépe z Rakouskem, analyzovat podmínky pro vznik neziskového sektoru, možnosti výstavby bytovými družstvy a zabývat se sociálním aspektem bydlení. Společný materiál MMR a MPSV by pak měla projednat vláda. Ta by si měla vyžádat stanoviska a návrhy nejen developerů, ale i svazů nájemníků, vlastníků domů, bytových družstev, realitních kanceláří, obcí a měst, finančních ústavů a stavebních spořitelen. Jinak je to "o nás bez nás".Těch pár vět skrývá ale docela rozsáhlou potřebu analýz. Finanční nástroje a jejich rizika v ekonomických útlumech či krizích, podíl výdajů na bydlení v příjmech domácnosti, udržitelnost standardu bydlení seniorům, dostupnost bydlení pro mladé, prostě komplexní rozbor a návrh na doplnění spektra právních nástrojů. Bez zákonů to nepůjde, pane premiére!
V tom případě současný krok MMR je opravdu hodně malý. A zvolený směr pochybný. To můžeme znovu obnovit státní plánovací komisi. Jen třeba v bytových družstvech by mix soukromých prostředků (vkladů členů), úvěru a státní podpory (třeba v družstvu sociálním, které je již v zákoně upraveno) by pomohlo postavit až 6 x více bytů s těmi penězi, co vláda uvolňuje. Takto jich postaví jen žalostně málo, tak 600.
Že jsem zklamán já i z toho, že ČSSD jako koaliční partner (až na uvedenou výjimku) je v ulitě mlčení a nebije se za program vlády tak, jak byl schválen, mnoho neznamená. Ale že ženeme republiku do značných rizik bytových krizí, kdy lidé mohou při neschopnosti splácet vysoké úvěry za byty, jejich cena byla až o 40 % nadhodnocená jen snahou docílit zisk přijít o značné peníze, přinese zklamání značnému počtu lidí, jako tomu bylo před časem ve Španělsku, které postupovalo stejně naivně... Ale o tom až jindy.
