Bláznivé vize našich politiků a poslanců.

Zdá se, že náš Parlament, zejména Poslanecká sněmovna upadá do absurdní, od praxe a potřeb lidí, izolované vize, jak uspořádat řešení problémů, které občany tíží ba ohrožují. Jejich "předvojem" jsou pak někteří ministři.

     Představte si restauraci, kam jste se svými blízkými zašli na večeři. Restaurace je plná, lidé se baví, jídlo je výborné a pití exkluzivní.

     Najednou se zvedne jeden host a sdělí: "Prosím pozor. Podle zákona xxx/YYYY.Sb Vám oznamuji, že jsem se svou rodinou povečeřel,dosyta se najedl, ale nemám žádné peníze. Podle citovaného zákona (navrženého panem ministrem Pelikánem) Vám nyní k Vaší útratě přičte pan vrchní poměrným dílem moji útratu." A beze slov díků zmizí.

     Začnete se rozhlížet, kdo dále se takto přihlásí, že své dluhy přenese na Vás, rychle zaplatíte, samozřejmě víc, než jste sami utratili a odejdete. Asi do této restaurace již nepřijdete ale...pak zjistíte, že se to děje i jinde.

     Řeknete si, že jsem se zbláznil?

     Vyhledejte si Parlamentní tisk 71/0, tedy návrh novely insolvenčního zákona číslo 182/2006 Sb., pozorně si jej přečtěte a zjistíte, že zcela analogický postup Vám hrozí, pakliže patříte mezi téměř 4 miliony lidí, kteří mají vlastní byt nebo byt družstevní.

     Zjednodušeně - v domě bydlí rodina, která neplatí nic - náklady na údržbu, splátky úvěrů, které jste si odsouhlasili na opravy, za teplo, vodu, odvoz odpadu, příspěvek do fondu na opravy, prostě nic.  Vláda na své exkurzi do Ústeckého kraje na hojný počet těchto lidí narazila. Jejich dluhy jsou již statisícové. Vaše společenství či družstvo eviduje za ním značné pohledávky. Podle novely, nazvěme ji "lex pelican" se člověk oddluží, většinu svých dluhů ale nebude povinen nikdy splatit. Takže se o úhradu zbytku jeho dluhu podělí sousedé.

     Novela totiž snižuje částku, která bude věřitelům v rámci oddlužení uhrazena a tak, někdy až 100% pohledávky zaplatí ostatní bydlící v domě. Zákon neumožní zpeněžit majetkovou podstatu dlužníka, vystěhovat ho nelze, takže plodí další dluhy.

     Družstevní svazy a sdružení společenství vlastníků protestují. Vypracovali společné stanovisko, které jsem si dovolil publikovat na svých stránkách www.ivanprikryl.cz. Tam naleznete méně alegorie a o to více argumentů.

     Je to pořád jak přes kopírák. Bytovou politiku dle kompetenčního zákona zastřešuje ministerstvo pro místní rozvoj. Bez účasti tohoto ministerstva by si neměl žádný ministr ani ruce umýt. \\tak tomu ale již dlouho není. Co je to bytová politika? Myslím, že komplexní řešení všech otázek spojených s výstavbou a užíváním bytů vlastních, družstevních či nájemních. Tak tomu ale není. Zejména ministerstvo spravedlnosti již dlouho páchá teoretické konstrukce a vlastně odstřeluje snahy ostatních ministerstev, třeba o sociální či dostupné bydlení. A ostatní ministři si to nechají líbit. A politici všech stran také mlčí, oni vědí vše nejlíp, ne to licko vše. Ani v novém prohlášení vlády o podobných problémech mnoho není, ač jsme to navrhovali. Škoda.

     Jak dlouho si to lidé nechají líbit? Asi až se to stane běžným jevem. Podotýkám, že návrh novely nebyl součástí připomínkového řízení. Pane premiére, takhle se ani firma řídit nedá!! A tak nezbývá, než spoléhat na poslance, ale Ti zase jen později zřídí vyšetřovací komisi, zbytečnou jako většina současných a předchozích, to je baví. Nic víc.